Leden 2019

SUŠENÉ NEBO ČERSTVÉ

20. ledna 2019 v 2:10 | Mirek |  Pekařina
Brouzdal jsem lehce po portálech o domácích pekárnách a v jedné diskuzi jsem narazil na dotaz týkající se droždí.

Dotaz:
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jaké má kdo zkušenosti s droždím, jestli je lepší sušené nebo čerstvé. Mně se totiž zdá, že když dám čerstvé, tak mi chleba lépe nakyne, když dám sušené, tak ne vždy je chléb vykynutý tak, jak by měl. Dělám někde chybu já, nebo je to opravdu tak, že čerstvé kyne lépe? Díky za odpověď.

Odpověď:
Sušené droždí má výhodu dlouhé trvanlivosti - skladovatelnosti, takže ho můžeš mít doma jako pohotovou zásobu. Do domácí pekárny dávám zásadně SAF-INSTANT od Lesaffre. Je to tak napsané v recepturách pro Panasonic SD-253.
Pro klasické míchání těsta vařechou v míse je opravdu lepší čerstvé lisované droždí. Má jakoby "větší sílu". Ale samozřejmě záleží na dávkování!!! U čerstvého droždí jen pozor na to, aby bylo opravdu čerstvé. Čím starší, tím přibývá mrtvých kvasinek. Čerstvé droždí má při stlačení prstem mírně pružit a má mít lasturovitý lom. Dá se mezi dlaněmi dobře rozdrobit. Poměr živých a mrtvých mikroorganismů - kvasinek se dá přesně stanovit. Je to tzv. metoda podle Grama. Počítá se pod mikroskopem kolik je jich zabarvených a kolik ne. Ty živé do sebe přes membránu barvu nepustí. Takže ty modré jsou mrtvé. Když se ptám žáků z čeho se skládá čerstvé lisované droždí, tak se téměř nikdy nedočkám správné odpovědi. Jen rozpačitě krčí rameny. Hledají v tom nějakou vědu nebo složitost. Přitom je to tak jednoduché. Jsou to jen dvě věci: Voda a živá tělíčka mikroorganizmů - kvasinek Saccharomyces cerevisiae Hansen, rasy drožďárenské.
Pokud se týká dávkování tak se liší podle "bohatosti" těsta. Procento se pohybuje od zhruba 1,5 až do 8 procent. Čím více je v těstě cukru a tuku, tím více musíme nadávkovat droždí. Procento se počítá k celkové mouce. Proto je receptura na kynuté pšeničné těsto stanovena vždy na 100 kg mouky, aby bylo na první pohled vidět v jakém poměru jsou jednotlivé suroviny zastoupeny, a mohli bychom lehce odhalit případné chyby. Konkrétní nadávkování, třeba když chceme péct z "x" kg mouky, tak si uděláme lehce přepočet.

Diskuze:

Jarka.

Přiznám se, že droždí kupuji málokdy, protože pečení z kynutého těsta nemám ráda pro tu čekací dobu, která je potřebná k jeho vykynutí. Ale za informace díky, jsem zas o něco chytřejší.

Lucka:

Ono je to droždí poněkud nevyzpytatelné a napsané recepty taky. Já kdysi zadělávala buchtičky se šodo. Udělala jsem kuličky, rozložila je na plech a v návodu bylo: nechte v teple kynout 30 minut. Tak jsem to vynesla na balkón, tam bylo teplo, jenže skoro 30 stupňů. A za deset minut tam kouknu a buchtičky už byly buchty jak balóny a dokonce lezly z plechu!

Vendy:

Nejradši používám čerstvý, sušený je vážně divný. I když - asi se musí dopředu namočit, ne? Většinou dávám kvasnice od oka, stejně se to nedá nikdy navážit všechno na gram, protože mouka může mít různou savost a potom se třeba musí přidat víc tekutiny, než je v receptu... nebo míň. Určitou značku kvasnic oblíbenou nemám. Vlastně ano, jedny kvasnice znám, co jsou výborné, ale teď si stejně nevzpomenu... až je uvidím, připíšu název.

MirekČ:

Teplota těsta má na kynutí zásadní vliv! V kynárnách je 35 až 40 st.C. Obvyklá teplota těsta je 28 až 32 st.C. Dnes se spíš prosazuje studenější vedení. Teplota těsta se ovlivňuje teplotou vody k odlití. Ta doba dokynutí nebyla špatná, někdy to může být i hodina. Nejlepší pokyn je podle mne: "Nechte těsto nakynout, až dvojnásobně zvětší svůj objem."

Naše babičky většinou nic neodvažovaly, měly to holt za ty roky pečení v oku. A droždí se kupovalo buď za padesátník, nebo za korunu. Podle toho jestli se peklo z půl kila mouky nebo z kila. Na výrobu droždí má dnes vlastně monopol LESAFFRE ČESKO, bývalé SELIKO Olomouc, později Česká drožďárenská, a.s. A jejich kostičky se jmenují NOLI.

KRETÉNŠTÍ STODEBILOVÉ

19. ledna 2019 v 0:11 | Mirek |  Ich

Vypůjčil jsem si nádhernou nadávku z článku od Mi-lady.

Sebekriticky přiznávám, že jsem už také nejednou vyhodil prázdnou láhev od pitíčka z okna jedoucího auta. Ani nevím proč. Zřejmě ze vzteku. Na něco nebo na někoho, nebo na celý svět jsem byl nas*aný.
Slibuji na svou čest a přísahám, že už to nikdy neudělám. Už jen k úctě k úsilí takových lidí jako je autorka článku.
Na druhou stranu úsilí o třídění a efektivní sběr odpadu, potažmo druhotných surovin a separace a následná recyklace mají svá nepřehlédnutelná úskalí.
Svého času jsem zakoupil takový speciální stojan se čtyřmi barevnými víky, do kterých nebo pod které se zacvakly plastové pytle. Ty pytle byly také barevné a dostávaly se zdarma na Technických službách. Poctivě jsme separovali. Když byl příslušný pytel plný, tak jsem ho vynesl do jednoho z barevných kontejnerů pod barákem. Za tuto záslužnou činnost jsme vlastně dostávali zaplaceno formou slevy na ceně za odvoz TKO.
Tato sleva byla zrušena, tak jsme postupně zrušili naši blahodárnou činnost.
Teď rvu všechno do jedné popelnice, kterou vyvážejí jednou týdně, a bohatě nám její objem stačí.
Kontejnery na tříděný odpad pod okny máme pořád a mohl bych tam nosit zvlášť sklo, plasty, papír, plechovky, ale proč bych to dělal? Asi jsem málo uvědomělý. A pak stejně přijede jedno auto s hydraulickou rukou s hákem a všechny čtyři kontejnery vysype na korbu na jednu hromadu!!!
Pak se vše třídí na lince, kde to lidé projedou pěkně "růčo". A totéž se možná děje i s tím z těch popelnic - i když to asi ne?! Ty "kukavozy" jezní někam na skládku.
Tak nevím, ukamenujte mě. "Kdo jsi bez viny, hoď po ní první kamenem."

p.s.: Bydlíme už jinde, a tady je jen jeden velkoobjemový kontejner a všichni tam hází plastové pytle z domácích košů, tak jak jsou. Jednou týdně přijedou popeláři a vyvezou ho.

Zákaz kouření

18. ledna 2019 v 2:16 | Mirek |  Vážně/nevážně

Ještě v nedávné minulosti

jsme si vůbec nedovedli představit, že by se nesmělo kouřit ve vlaku, v letadle, v divadle o přestávce, na výsokých školách a samozřejmě v restauracích a už vůbec neřkuli ve vesnických putykách , šencích a nálevnách. Dnes je to všechno jinak - je jiná doba: "Host vyhazuje vrchního" -hřímá známá hláška ze slavné komedie.

Jdeme ale, podle mě, zase od patníku k patníku. Nevím, proč by se nemělo smět kouřit na autobusové zastávce, když tam fičí severák. Pamatuji si svého času na komplex mnoha linek tramvajových a autobusových zastávek na Svinovských mostech. Stáli tam nějací pražáci, dívali se do kolejiště a já slyšel: "Helééé těch vajglůůů kolem!" Kuřáci jsou vynalézaví.
Když jsem byl v lázních Teplice nad Bečvou, tak jsem objevil vzadu za domečkem jednoho z vřídel zajímavou skrýš.
***
Zátiší s placačkou s vajgly.

Já a moje kouření

17. ledna 2019 v 0:35 | Mirek |  Ich
Inspiroval mě článek U Blondýny: S Durexem na věčné časy a nikdy jinak ...a komentáře pod ním.

Takže tady je můj příběh:

Na nějaké extra pokusy kouřit v dětství, nebo za raného dospívání si moc nepamatuji.

V podstatě v každé etapě mi to nechutnalo a dodnes mi to vlastně smrdí. Takže jsem vždy kouřil jaksi z "donucení", to proto, že kouřili ostatní nebo jsem nevěděl co s rukama. Například na vojně, když stála rota a všichni kouřili, tak velitel přišel a řekl:"Ty nekouříš, tak pojď na rajóny."

Na vysoké byly po dvouhodinovce dlouhé přestávky a všichni kouřili, a já tam stál jako tvrdé y. A navíc se vždy našel nějaký dobrák, který říkal:"Na vezmi si!"

Další etapa byla po vysoké, když jsem nastoupil do kanceláře, kde byli tři silní kuřáci a v kanceláři bylo modro. Nejlevnější cigarety s filtrem byly Marsky, když je při nějaké cenové reformě zdražili, tak jsem se zdravě nas**l a sekl jsem s tím. Pak jen tak cik cak, třeba na oslavách, kde se pilo.

Také jsem laškoval s dýmkou, pěkně jsem si ji zakouřil a bafal Amfóru z Tuzexu.

Jen si vypomínám na bonmot kamaráda, který vždycky říkal: "Já nekouřím, já si radši nechám ..."

PRÁZDNINY JAKO POJEM

16. ledna 2019 v 0:12 | Mirek |  Se učit, se učit, se učit

Jestliže se chceme v něčem vyznat,

něčemu rozumět, něco pochopit musíme především studovat fakta. Jenže tady můžeme narazit na slova ve větách, kterým ne dosti jasně rozumíme, nebo je chápeme nepřesně. I když věta je napsaná "normálně" česky, přesto nám její obsah, nebo smysl jaksi uniká.
Co znamená slovo prázdniny nějak podvědomě chápeme všichni.
Otevřená encyklopedie Wikipedia je definuje tak, že je to pojmenování pro období volna na základních, středních či vysokých školách. Pro české základní a střední školy jsou termíny prázdnin určovány směrnicí ministerstva školství se zhruba ročním předstihem.

Je vzdělání důležité?

14. ledna 2019 v 3:14 | Mirek |  Se učit, se učit, se učit

Připadá mi, že v dnešní době se jeho význam nějak vytrácí.


Začal s tím vlastně Bill Gates když o něm celý svět věděl, že nedodělal vysokou školu a kam až se vypracoval. Z toho lze odvodit, že mezi množstvím vydělaných peněz a úrovní vzdělání rovnitko neexistuje. Když se dnešní mladí lidé, kteří třeba neodmaturují pustí do oblasti IT, tak v tom můžou být velmi úspěšní, protože se to na školách stejně neučí.

Jednak dochází k jeho degradaci. Maturitu bude mít brzy každý a kdo bude chtít být někdo, tak si za čtrnáct dnů udělá Právnickou fakultu v Plzni. Nebo vstoupíte v osumnácti se základním vzděláním do správné politické strany a za pár let bude ze zahradnice PhDr.

Je něco mezi nebem a zemí

13. ledna 2019 v 9:44 | Mirek |  Téma týdne

TT 7.1. - 13.1.2019, Nadpřirozeno

Manželka svého času hodně sledovala v televizi pořad Vědmy radí, s věštkyněmi a věštci, a řekl bych, že na něm byla závislá. Já jsem v tu dobu pomyslně odcházel od televize, protože to odmítala přepnout a já jsem to považoval za kardinální békoviny.
Pak přišly v naší rodině dva zásadní momenty. Vnučka řešila dilema na jakou střední školu má jít a na mě přišly hodně vážné zdravotní problémy.

Komunikační dovednosti

12. ledna 2019 v 7:26 | Mirek |  Se učit, se učit, se učit

Chcete se prosadit?

Nechcete, abyste měli pocit ponížení, protože si vás ostatní nevšímají? Snažte se prosadit! Dá se to naučit, natrénovat, nacvičit. Je jen potřeba mít:
  1. POZITIVNÍ POSTOJ
  2. SEBEVĚDOMÍ
  3. ZÁJEM ŘEŠIT SITUCI KLADNĚ
A umět:

KDE KONČÍ SVĚT

7. ledna 2019 v 10:00 | Mirek |  Glosy

Kandidát na TT od 7.1.2019 - 13.1.2019 mi nevyšel.

Ale když už jsem ho měl předpřipravený, tak co už...
Svět nikde nekončí, napadlo mě jako první, když jsem si přečetl téma týdne. Pak jsem se ale hned opravil. Vesmír nikde nekončí, aspoň tak jsme se to učili ve škole. Přímka končí v nekonečnu. V matematice se používá znak nekonečno - ležatá osmička. Na klávesnici jsem ji nenašel, tak nevím, kde končí ...
Věda a výzkum v oblasti vesmíru pokračuje a vyvíjí se takovým tempem, že se nějak to nekonečno smrskává. Pojmy jako sluneční soustava, mléčná dráha a galagie se začínají nějak lépe vměstnávat do našeho mozku. Nějaká sonda teď údajně opustila naši galaxii a letí někam dopryč.

Děkuji za přijetí

7. ledna 2019 v 3:42 | Mirek |  Ich

Děkuji za přijetí do Autorského klubu.

Vlastně děkuji těm, kteří mě nominovali a všem, kteří mi poslali hlas. Měl jsem obrovskou radost.
Již jednou jsem se do klubu hlásil a byl jsem odmítnut proto, že jsem měl (a stále mám) na blogu vtipy.
Z čisté filosofie, jak vznikla složenina novotvaru blog, to znamená, že je to internetový deník, tak jsem jej vždy takto psal a píšu.
Je to můj svět a vše okolo, co se v mém životě stalo, děje a co od života ještě očekávám. K mému životu patří i humor a např. i texty mých oblíbených písní, názory na politické dění doma i ve světě, zdraví, nemoci, fotky u článků i v galerii (zde mě mrzí, že mám kapacitu galerie zaplněnou a nejde zvětšit), něco z kantořiny a vaření.

Genderové nesmysly

7. ledna 2019 v 1:02 | Mirek |  Glosy

Reaguji na článek viz. odkaz.

http://flying-cloud.blog.cz/1901/kam-to-az-dopracujeme-s-genderovymi-audity-a-s-dalsimi-nesmysly Cituji autorku článku: "Svět by už neměl dovoleno být barevným, protože modrá by diskriminovala ženy a růžová by diskriminovala muže. Propadli bychom se do nudné šedi, která by byla pod neustálou kontrolou auditorů a státem. Nesouhlasím s neustálou snahou těchto pochybných organizací o ovlivňování podnikatelů - lidí, kteří měli nápad a neměli strach jej prosadit.

FURINOL

6. ledna 2019 v 10:51 | Mirek |  Diabetes Mellitus

POZOR - JE TO VTIP

Jen aby vás nenapadlo přijít do lékárny a chtít to po paní magistře, nebo dokonce volat sestře, ať vám pošle recept e-mailem, či dokonce chtít to po svém praktikovi. S největší provděpodobností by odložili zbytky slušnosti, dobrého vychování a taktu a točili by si ukazováčkem kolem spánku za pomocí citoslovce bzzzzuuumm.
I když zas tak daleko od pravdy by nebyli. Je to totiž opravdu momentálním produktem mého chorého mozku. Chystal jsem si léky a vytanula mi na mozek tato zkomolenina. Na tom by nebylo nic špatného, jenže já jsem se začal té své hlouposti strašně smát. To by jste nevěřili jak málo stačí k tomu, dostat se v neděli ráno do dobré nálady.

Apartmány Pod Lesem, Rodvínov - recenze

2. ledna 2019 v 17:40 | Mirek |  Kde domov můj

Obec Rodvínov leží

v Jihočeském kraji v nadmořské výšce 490 m severovýchodně od historického města Jindřichův Hradec . V současné době je v obci více jak sto domů, ve kterých žije 594 obyvatel. Na návsi stojí dřevěná zvonička ze začátku 20. století. Malebné okolí obce svádí k procházkám a příjemnému pobytu na březích malých rybníků. V lesích plných hub a lesních plodů nacházejí lidé příjemný odpočinek. Tolik aspoň z úvodu oficiálních stránek obce.

Nový rok 2019

2. ledna 2019 v 8:14 | Mirek |  Glosy

Nejen ten s velkým N na začátku slova

Tedy 1.1. daného roku, což je v kalendáři červeně, tudíž je to státní svátek.
Ale s malým n, tudíž celých 365 dnů toho, co je před námi, a kdy budeme psát letopočet 2019. Na rádiu Impulz jsem slyšel, jak ho nazývají rokem dvadevatenáct.
Samostatnou kapitolou jsou novoroční předsevzetí a novoroční přání.
Je všeobecně známo, že novoroční předsevzetí mají "jepičí" život a že tudíž nemá velký význam si je vůbec dávat. Přesto v duchu nějakého plánu do budoucna nějaký smysl by mít měly, život přeci není tržní hospodářství.
Zcela jinak je tomu u novoročních přání. Tam si vřele, co nejsilněji svíráme ruce, poplácáváme se , objímáme a pokud jsem to za svůj život dobře vypozoroval, tak na prvním místě je přání pevného zdraví. Tak moc si ho ceníme. A tady se zřejmě shodneme napříč generacemi. Pak následuje, štěstí, láska, hodně peněz, spokojenost, klid a mír (mnozí možná myslíme i na ten celosvětový, nejen ten v duši).