Od ucha k uchu

5. listopadu 2018 v 7:56 | Mirek |  Téma týdne

Říká se jednomu druhu úsměvu.

Včera dávali jeden z dílů slavých a úspěšných "básníků".
V závěrečné scéně tam doktor Šǎfránek, hlavní postava filmu nalepil nos na sklo porodnice a roztáhl ten jeho typický úsměv, na který sbalil všechny kočky svého života, tak jak ho známe u herce Pavla Kříže. To je úsměv od ucha k uchu.
Můžeme se však jen pousmát. Jen je ale slabé slovo, protože i pouhé téměř neznatelné pousmání může mít kouzelnou, až čarovnou moc. Třeba i při letmém potkání na ulici, v kavárně, ve škole, mezi pracovním kolektivem a může to být počínající flirt.
Existuje i letmý úsměv, který může trvat jen pikosekundu a přesto má svůj účinek.


Úsměv vůbec, neřku-li smích má v našem životě důleřitou nezastupitelnou roli. Roznáší totiž dobrou náladu, radost a pohodu.
V této souvislosti mě vždycky napadá, čemi se smějí ti novorozenci, nerozumím tomu ani u kojenců a batolat. Co jen se jim v těch hlavičkách honí, na co myslí a co jim připadá směšné. Nebo se nám jen vysmívají, že oni mají před sebou ještě celý řivot a my už nejsme mladí a mnohdy ani krásní nebo zdraví.
Uvažuji také nad tím, jak je tomu ve zvířecí říši. To, že neslyšíme jejich hlas, to ještě neznamená, že se neusmívají. Zejména u savců, kteří to mají naprosto stejně při vzniku nového života, tak proč by to nemohli mít stejně v mozku, i když se zřejmě liší počtem "závitů" a množstvím bitů. Vyjma té reklamy, kde se koně řehtají tomu řidiči, který neumí couvat s přívěsem. Nakones se říká:"Řehtáš se jako kůň."
A jak je tomu u politiků? Předseda vlády se vesměs usmívá, prezident se většinou směje sám sobě - svým bonmotům a Kalousek - evergreen české politiky se jen ušklibuje.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nudistka nudistka | Web | 5. listopadu 2018 v 11:05 | Reagovat

Kdysi jsem se usmála na pána v metru, přebral si to po svém, zvedl se ze sedačky a přisedl si ke mně. Celou cestu mlel a mlel, nepamatuji si ovšem co. Vím jen jedno, že mi to bylo nepříjemné, takže už se neusmívám na spolucestující. :-D

2 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 5. listopadu 2018 v 21:20 | Reagovat

Krásné

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | Středa v 18:51 | Reagovat

Je těžké se smát jen proto, protože se smát má. ;-)

4 MirekČ MirekČ | Web | Pátek v 8:49 | Reagovat

[3]: Vzpomínám si, že když jsme byli s kamarádem čerstvě po vojně, tak mi do roka umřel na rakovinu varlete. Tenkrát jsem si sedl u nich v kuchyni na takovou stoličku, schoulil se a snad poprvé v životě jsem vzlykal. :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama