Nic není, jak bylo

3. října 2018 v 10:00 | Mirek |  Kde domov můj
Kam má paměť sahá, tak na náměstí na jednom rohu byla odjakživa prodejna Ovoce-Zelenina. Byla sice malá, ale bylo tam vše potřebné, jablka, hrušku, banány, pomeranče, brambory, celer, petržel, mrkev, atd. A měla příjemnou a ochotnou paní prodavačku a vedoucí v jedné osobě.

obr. č.1

Pak přinesla "sametová revolu" změnu vlastnických vztahů. Společenské vlastnictví výrobních prostředků se stalo soukromým. Státní byty si začali nájemníci kupovat do osobního vlastnictví a začla vznikat Společenství vlastníků bytových jednotek. Nebytové jednotky vlastnil Městský úřad a spravoval je Bytový podnik. Atraktivní obchůdky byly prodány v malé privatizaci. Ať už se stal soukromým vlastníkem kdokoliv, tak stále platí pravidlo, že pan domácí by nejraději co nejrychleji zbohatl a sdírají z nájemců kůži.
Pak postupně vyrostlo kolem náměstí v akčním radiusu 2 km pět supermarketů. A malé obchůdky potravin se začaly zmítat v předsmrtné křeči, až jsme jednou naráželi na mříže jejich zavřených dveří.
A tak se našel někdo jiný, kdo si myslí, že zrovna mu to půjde, protože ti předchůdci byli neschopní.Tak vznikla prodejna elektro-svítidla, i když přes cestu na druhém rohu byla zavedená prodejna HAKO.

Obr. č.2

Dlouho tam nepobyla a vystřídal ji bufík, rychlé občerstvení neboli fast food. Je pravda, že historicky ověřený Labužník, rovněž na náměstí, vzal také za své.

Obr. č.3

Teď je tam Kavárnička se stolky a židličkami na chodníku, kde je na sluníčku příjemně.

Obr. č.4

Když to tak vezmu, tak skoro nic není na svém místě, snad vyjma Drogerie na dalším rohu a velké budovy České spořitelny na třetím. Ukázkou je třeba změna Papírnictví za denní bar. Nejinak je tomu i na nám. Svobody a V Oblouku, kde je evrgrínem stálé přemalovávaní firmy původního Baru Barbados.
Budiž tedy čest těm, kteři zůstali na svých místech a zůstali věrni svému oboru podnikání. Jako příklad může posloužit samoobslužná jídelna Praděd, nebo potažmo Hotel Slovan a Hotel Jeseník.
Svět se mění, ale je to vždy ku prospěchu věci, pro dobro občanů a v jejich zájmu. Myslím si, že se nás nikdo na nic neptá, to jen před volbama slyšíme slibované hory-doly a pak skutek utek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes MarijaKes | Web | 5. října 2018 v 8:36 | Reagovat

Také mám pocit, že neznám své město. Obchody se stále mění. Nejvíc je asi oblečení. Na našem náměstí bylo všechno, co by člověk potřeboval od obuvi, k železářství, elektronice, oblečení, potravin, svítidel (ve sklárnách se svítidla vyráběla)....Nejvíc mi chybí "mléčný bar". V můéčňáku  na rohu měli všechno, na co by člověk mohl mít chuť.
Zahrádky vyrostly všude. Jedna hospoda na křižovatce zmenšila lokál a z části udělala něco jako cukrárnu s venkovním posezením. Malilinká zahrádečka na chodníku oddělená od popelníku kuřáků nějakým ministromkem v květináči. V zahrádce maminka s kamarádkou a vedle stojí dva kočírky s ratoslestmi a opodál pokuřuje partička štamgastů vyhnaných na chodník protikuřáckým zákonem. Chtěla jsem tento obrázek vyfotit, ale netroufala jsem si, abych nebyla kamenována. Mám dojem, že doba se mění k horšímu. :-(

2 MirekČ MirekČ | Web | Pondělí v 17:21 | Reagovat

Také jsme měli na náměstí železářství, že už tam není, to mi až tak nevadí, ale není tam Labužník, který byl hoden svého jména. Vůbec nevím, proč se už nikde nedělají mléčné koktejly. V Ostravě naproti radnice na protějším rohu co je Státní vědecká knihovna bylo rychlé občerstvení, kde jsem si rád dával 15 dkg vlašáku a dva rohlíky. Jedlo se to i za chůze z takového sádlového papíru. A na nám. Lidových milicí byl Mléčný bar.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama