Říjen 2018

Anglická snídaně, alias Česká večeře

Včera v 17:50 | Mirek |  Hotovky

Ten přesný název je asi ham and eggs,

my jsme si ho počeštili - zkomolili a v restauraci si objednáváme hemenex.
Čili šunka s vejcem. Děláme ho tak, že na pánvi na kapce tuku oškvaříme šunku a pak mezi ni klepneme vejce - volské oka.
Anglická snídaně je doplněná o párek a bílé fazole v tomatě.
Protože jsme měli slaniny hodně a hodně vajec, a tak velkou pánev nemáme, proto jsme to dělali na dvě etapy. Nejprve slaninu a pak na výpeku volské oka.
Když se to dělá najednou, tak se někdy stane, že nějaké volské oko praskne a rozteče se, což nenávidím.
Jako vhodná příloha: kvašáky

Odstíny, stíny, tma, ...

Úterý v 9:34 | Mirek |  Téma týdne
50 odstínů mne

Vím, že film s podobným názvem existuje a vím, že vzbudil velký rozruch, ale netuším proč?

Nevím, jestli tedy bylo téma týdne zvoleno takto záměrně, aby evokovalo scény z filmu, které se odehrávají v nás. Jestliže film byl o erotice, sexu a sexualitě, tak si nedovedu představit kolik z nás blogerů odhalí v tomto smyslu své nitro.

Mám-li psát o padesáti odstínech čehokoliv pochybuje, že jich tolik najdu, nebo znovuobjevím?

Pokud bych měl psát o erotičnu - potažmo o lásce, což jsou jen dvě strany jedné mince, tak chci říct, že v každém z nás je všeho kousek, ve větší nebo menší míře. Procento je stý díl celku a z toho pohledu je jedno procento nic. Ani netuším jestli ona 4% jsou objektivní, nebo jak k tomu kdo přišel. Prostým dotazem nebo sociologickým průzkumem to nejde, protože lidé neříkají pravdu. Krásně to vyjádřil Michal Viewegh ve filmu Účastníci zájezdu, jak vylovili z moře toho potápěče a pak se hlasovalo, kdo to nikdy nedělal.

Pokud má někdo potuchu, nebo podezření, že je úchyl, nebo přesněji, že je v určitém smyslu jiný - odlišný (porouchaný), tak s tím hned neběží k sexuologovi nebo do manželské poradny.

Ať zvedne ruku mladá dívka, nebo žena, která ještě nikdy v životě neviděla muže doměle se chlubícím reprodukčním orgánem v pohotovostní poloze, ať už v parku, v dopravním prostředku nebo u moře, či v bazénu (ve vířivce to není vidět). Dlužno dodat, že to zdaleka není jen výsada mužů.

Takže v každém z nás je určitým dílem celku exhibicionista, homosexuál, bisexuál, heterosexuál, individuum libující si ve fyzické bolesti (v souvislosti se vzrušením), praktikující nebo jen snící o swingers párty.


Jídelní lístky

Sobota v 9:17 | Mirek |  Hotovky

Tak jsem to "zvojtil" ...

Přepsal jsem jídelní lístek na 41. týden tím co bude po této neděli, t.j. 42. týden. Takže aktuální týden, kde budou jídla nabíhat a budu přidávat fotky jídel najdete na tomto odkazu:

42. týden

A ten co už byl, čili 41. týden jsem znovu napsal na můj druhý web a tam jsou již všechny fotky. Ten najdete na tomto odkazu:

41. týden

Ještě, že ty odkazy existují.Smějící se

Staropolský bigos

Pátek v 17:46 | Mirek |  Hotovky
"Variant bigosu je tolik, kolik je Poláků a nemá smysl se dohadovat, který je ten pravý. V podstatě využijeme každé maso (na velikonoce dávám i jehněčí), lze použít i jen 1 druh masa. Někdy přidám i mleté maso.
1 zásada, by ale měla platit vždy!!!: celkový objem zelí nesmí být víc nebo stejně jako objem masa.Vyplatí se ho udělat hodně. Nejlepší je tak po 2 dnech, ale po 8-10 dnech to je přímo božský pokrm. Stačí ho uchovat v chladu a jen odebírat dle počtu jedlíků. Z vlastní zkušenosti - je to ideální jídlo pro generální úklidy, řemeslnické práce, nebo dobu, když nemáte moc šancí a času na vaření. Je také ideální na zmrazení a po půl roce je to prostě mana nebeská!!!! Já ho dělám teď při přípravě vánočního cukroví. Věřte, že to vypadá složitě, ale fakt není vůbec složitý."

Napsala spagetka na topreceptech.

My jsme ho ještě nikdy nevařili, ani jsem netušil, co to je. Takže, když byl dnes napsán na jídelníčku a dovezli nám ho (a chutnal), tak jsem byl zvědavý co to je. Rozpoznali jsme jak vepřové maso (asi bůček), tak uzeniny, asi anglickou slaninu a dále bych řekl, že klobásku a pak samozřejmě zelí. K tomu byl chléb. Polévka čočková.
Viz foto:


Krajanka

Pátek v 16:31 | Mirek |  Mléčné výrobky

Zakysaná smetana

název: KRAJANKA
příchuť: vaječný likér
obsah sachridů v jednom kelímku: 15,6 g - t.j. cca 1,5 chlebové jednotky (denní limit 17,5 ch.j.

***
příchuť: á la Mozart
obsah sacharidů v jednom kelímku: stejný jako u vaječného likéru (kupodivu)

***
Jahoda: totéž

42. týden

9. října 2018 v 8:56 | Mirek |  Hotovky
Pondělí 15.10.
  • Polévka s ovesnými vločkami
  1. Pečená krkovice, vařené brambory
    Fotka
Úterý 16.10
  • Vývar
  1. Konfitované maso, dušené zelí, houskové knedlíky
    Fotka

Středa 17.10
  • Cibulová polévka
  1. Pečené kuře, dušená rýže
    Fotka

Čtvrtek 18.10.
  • Špenátová polévka
  1. Kynuté ovocné knedlíky

Pátek 19.10.
  • Čočková polévka
  1. Panenská sekaná pečeně, bramborová kaše

Je to přesně tak ...

8. října 2018 v 11:17 | Mirek |  Téma týdne

Říkám tomu havěť.

Brouky moc rád do ruky neberu, vadí mi to lehtání a škrábání, mám strach, že mě kousnou, štípnou, či něco podobného (poplivají mě nějakým jedem nebo smradlavými exkrementy, či obrannými látkami). Totéž platí i o housenkách. Prostě se jich štítím. Do ruky nevezmu ani pavouka a je mi nepříjemné, když po mě lezou. Na rozdíl od manželky, která je nezabíjí plácačkou, ani neprohání koštětem ani nevysává vysavačem. Vezme je pěkně do dlaně a vyhodí z okna.
Naprostou fóbii mám ze škvora, alias štipky. Jsem generace, která jezdila na pionýrské tábory. Otec pracoval jako finanční úředník na krajské radnici, tak se mě o prázdniných vždy na tři měsíce zbavovali. Ne, že bych nechtěl, docela se mi v kolektivu, jako jedináčkovi, líbilo a nenudil jsem se a spát pod celtou ve stanu s podsadou bylo jisté dobrodružství.
Jenže právě v té celtě byl problém. V jejich záhybech se rádi schovavali škvoři. Nějaký dobrák mi nabulíkoval, že mi štipka v noci vleze do ucha a proštípne bubínek a ohluchnu. To trauma si sebou nesu celý život.
Jiné tvory mám rád. Mohl bych například chovat hady.
Co můžu, tak brouky můžu fotit, můžu se na ně dívat, ale z uctivé vzdálenosti.
Ne tak jako moje oblíbená blogerka, která se na ně specializuje a ke které se na ty potvory chodím rád dívat.

To zas byl jednou hnus!

8. října 2018 v 10:38 | Mirek |  Glosy

Zmražený polotovar z Kauflandu.

Filé z obalované Aljašské tresky.
Dnes se zase poprali. Byla AKCE! už i v pondělí.
Když nemáte čas, ani peníze, ani brýle trávit půl dne nad otevřeným mrazícím pultem a číst to pidi písmo a zkoumat, zda je ta ryba bez přidané vody, či ne.
To se vám ale vymstí. Protože i když budete ten polotovar smažit na zázračných, nepřilnavých PÁNVIČKY.CZ, tak se stejně bude trojobal separovat, ryba se bude při obracení trhat (a to ještě píšou, že máte filé během smažení několikrát obracet) a budete mít poprskaný nejen celý sporák, ale celou kuchyň. Logicky - všichni víme, co dělá studená voda ve vřelém tuku.
Jaký výrobek to je vám ukážu na prvním obrázku:

Obr. č. 1

Na další fotce uvidíte nedělní oběd.

Obr. č. 2


Nic není, jak bylo

3. října 2018 v 10:00 | Mirek |  Kde domov můj
Kam má paměť sahá, tak na náměstí na jednom rohu byla odjakživa prodejna Ovoce-Zelenina. Byla sice malá, ale bylo tam vše potřebné, jablka, hrušku, banány, pomeranče, brambory, celer, petržel, mrkev, atd. A měla příjemnou a ochotnou paní prodavačku a vedoucí v jedné osobě.

obr. č.1

Pak přinesla "sametová revolu" změnu vlastnických vztahů. Společenské vlastnictví výrobních prostředků se stalo soukromým. Státní byty si začali nájemníci kupovat do osobního vlastnictví a začla vznikat Společenství vlastníků bytových jednotek. Nebytové jednotky vlastnil Městský úřad a spravoval je Bytový podnik. Atraktivní obchůdky byly prodány v malé privatizaci. Ať už se stal soukromým vlastníkem kdokoliv, tak stále platí pravidlo, že pan domácí by nejraději co nejrychleji zbohatl a sdírají z nájemců kůži.
Pak postupně vyrostlo kolem náměstí v akčním radiusu 2 km pět supermarketů. A malé obchůdky potravin se začaly zmítat v předsmrtné křeči, až jsme jednou naráželi na mříže jejich zavřených dveří.
A tak se našel někdo jiný, kdo si myslí, že zrovna mu to půjde, protože ti předchůdci byli neschopní.Tak vznikla prodejna elektro-svítidla, i když přes cestu na druhém rohu byla zavedená prodejna HAKO.

Obr. č.2

Dlouho tam nepobyla a vystřídal ji bufík, rychlé občerstvení neboli fast food. Je pravda, že historicky ověřený Labužník, rovněž na náměstí, vzal také za své.

Obr. č.3

Teď je tam Kavárnička se stolky a židličkami na chodníku, kde je na sluníčku příjemně.

Obr. č.4

Když to tak vezmu, tak skoro nic není na svém místě, snad vyjma Drogerie na dalším rohu a velké budovy České spořitelny na třetím. Ukázkou je třeba změna Papírnictví za denní bar. Nejinak je tomu i na nám. Svobody a V Oblouku, kde je evrgrínem stálé přemalovávaní firmy původního Baru Barbados.
Budiž tedy čest těm, kteři zůstali na svých místech a zůstali věrni svému oboru podnikání. Jako příklad může posloužit samoobslužná jídelna Praděd, nebo potažmo Hotel Slovan a Hotel Jeseník.
Svět se mění, ale je to vždy ku prospěchu věci, pro dobro občanů a v jejich zájmu. Myslím si, že se nás nikdo na nic neptá, to jen před volbama slyšíme slibované hory-doly a pak skutek utek.

Jsme ve vesmíru sami?

1. října 2018 v 5:26 | Mirek |  Téma týdne
Někdo chytrý napsal a ústy nějaké známé herečky v určitém filmu řekl: "Kdyby jsme byli ve vesmíru sami, bylo by to plýtvání prostorem."
A právě odpověď na tu otázku, jestli jsme ve vesmíru sami, a tudíž jestli již došlo nebo teprve dojde k nějakému mimozemskému kontaktu souvisí s jeho rozlehlostí. Zatím stále my lidé tvrdíme, že je vesmír nekonečný. Vlastně si ani nedovedeme představit, že by někde končil. Co by bylo na jeho konci? Vyřešené to měl onen křovák, který vrátil bohům láhev od CocaColy v dobré komedii Bohové musejí být šílení.
Potřebovali bychom také hodit bohům všechny ty plasty a ostatní bordel, kterých ostrov údajně plave v oceánu.
Já si představuji vesmír asi tak, jak si představují mravenci naši zeměkouli. Jim je prd po tom, jestli je kulatá, hranatá, placatá, velká, nebo malá. Tato informace je pro ně redundantní. Nepotřebují to ke svému životu vědět. Jejich vesmírem je to jejich mraveniště. A když jim ho rozdupeme, tak si teď představme, že nám někdo rozdupe tu naši modrou planetu.
Nevím, proč si myslíme, že jsme my lidé na světě nejchytřejší. Že se domluvíme, že máme řeč, že chodíme vzpřímeně, že se smějeme, že si užíváme slasti sexu, i když to neděláme jen z důvodu zachování rodu?
Víme houby, co se honí v hlavě třeba těm mravencům...
A memusíme chodit daleko. Běžně létáme ve výškách deset, jedenáct i dvanáct kilimetrů. A byl někdo z nás ve stejné hloubce v moři. Možná tak nějak, pokud se nepletu má onen pověstný Mariánský příkop. A tamní živočichové se s námi "mimozemšťany" také nesetkali.
Takže otázka, jestli k nějakému prvnímu "kontaktu" již došlo nebo teprve dojde je irelevantní. Možná ano, možná ne a jestli, ani tak jsme o tom ani nevěděli a vědět nebudeme. Stejně jako ti mravenci, když do nich zašťouráme klackem. Představa, že nás navštíví a bude s námi komunikovat nějaká divná postava vzezření IT mimozemšťana je úsměvná.
V souvislosti s tou naší nabubřelostí, namyšleností a povýšenectvím si musím rýpnout do vegetariánů. Jejich představa a důvod, proč nejíst maso, je mnohdy ta, že nebudou jíst mrtvá zvířata. A co taková mrkev, ta není živá? Když ji vythnu, uřežu jí nať a kořen a pak ji oškrábu, nebolí ji to, je také po smrti?
Chceme snad levhardovi vyčítat, že strhne antilopu, aby nasytil svá mláďata, sebe a družku?

40. týden

1. října 2018 v 4:34 | Mirek |  Hotovky

Kompletní jídelní lístek i s fotkama na tento týden najdete na tomto odkazu:

Kmínová polévka
  1. Pečená krkovice , mexické fazole, pečivo

Úterý 2.10.
Kuřecí krém
  1. Sekaná pečeně, kysané zelí, vařené brambory
  2. Barevné těstoviny se špekem a sýrovou omáčkou

Středa 3.10.
Polévka z fazolových lusků s drobením
  1. Vepřový plátek na žampionech, bulgur
  2. Křenová omáčka, uzené maso, houskové knedlíky

Čtvrtek 4.10.
Ruský boršč
  1. Kuřecí plátek stehenní, bramborová kaše
  2. Plněné bramborové knedlíky se švestkami

Pátek 5.10.
Vývar
  1. Moravský vrabec, dušený špenát, bramborové knedlíky
  2. Zeleninový salát s čínskými nudlemi a tuňákem