Únor 2018

Není pero jako pero

26. února 2018 v 11:21 | Mirek |  Téma týdne

S tužkou v ruce

Už si ani nepamatuji, kdy jsem měl naposledy v ruce tužku. Myslím takovou tu ze dřeva s tuhou uvnitř.
Samozřejmě píšu, nejsem analfabet a dokonce i někdy kreslím a rýsuji - od ruky, ale používám buď průpisku nebo fix.
Jsem asi pamětník, protože si pamatuji na ionkoustovou tužku (nevím, co v ní bylo), ale vím, že když přinesla poštačka babičce důchod, tak se tím podepisovalo. Ale napřed se to muselo naslinit.

(ne)Stáří

20. února 2018 v 6:40 | Mirek |  Téma týdne

Mládí

Mládí je opakem stáří? Jak se to vezme, je to taková filosofická otázka.
Každopádně jde minimálně o dvě, až tři různé generace, které se na sebe navzájem dívají úplně jinak.
Často se hodně diskutuje o tom, jak jsou tyto generace ve vzájemném antagonismu.

Maso vařené ve vakuu

19. února 2018 v 5:53 | Mirek |  Recepty

Kuřecí maso vařené ve vakuu

Suroviny:
600 g kuřecí křídla
500 g kuřecí srdce
2 pol. lžíce Sweet Spring Roll Sauce
oříšek másla
3 stroužky česneku
sůl

Cizí život bych žít nechtěl

10. února 2018 v 7:25 | Mirek |  Téma týdne

Poslednmí dobou

má TT takové filosofické otázky - být či nebýt?
Svůj život zatím žít chci.
Jsou v životě člověka - lidského tvora různé etapy, podle toho kolik má roků, ve které části běhu životem, se právě nachází. Po narození asi moc o smyslu života neuvažujeme, i když, kdo ví o čem novorozenec uvažuje a jestli vůbec uvažuje. Na druhou stranu je mi obrovskou záhadou a nedokážu si to vysvětlit, čemu se ty mimina tak chlamou? Přece musí nějak rozumět okolnímu světu, nebo se jim něco honí hlavou. Vzpomínají na minulost, na předchozí život a přijde jim směšné, kde se to ocitli?
A co vede kojence k tomu, aby se začali otáčet na břicho a potom se klopotně vztyčovat na všechny čtyři? Být mnou, tak já se ani nehnu a budu vklidu odpočívat, hlavně abych viděl na televizi, maximálně bych se mírně nadzvedl a natáhl ruku pro pivo.
Snaha batolat vzpřími se a postavit se na nohy se dá vysvětlit, potřebují vidět přes ohrádku co máma dělá? Zvlášť pokud jsou to děvčátka, ty jsou enormně zvědavé.
Na vlastní nohy se pak v životě stavíme ještě jednou, když nás rodiče vystrčí z hnízda (a měli by to udělat v pravý okamžik, zavčas). Negativní dopady opičí lásky, zejména matek ke svým synům vidíme kolem sebe. Komu by se nelíbil "mamahotel", mít veškerý komfort, střechu nad hlavou, teplo, nemuset platit nájemné a inkaso, vyprané ponožky, vyžehlené košile, teplé večeře, ... Je to fenomén nové doby, být singl a k tomu ještě mamánek. Jo, osamostatnit se, roztáhnout křídla a vyletět z hnízda, to chce kus odvahy (taky se může stát, že spadneme na držku). Většinou nás k tomu ale pudí vztah zpravidle k opačnému pohlaví, láska, děti a budování vlastního domova. A maminka ať bydlí nejlépe aspoň dvacet kilometrů daleko - minimálně.

Golubce

4. února 2018 v 3:51 | LUT |  Recepty

Plněné zelné listy

Co budeme potřebovat:

  • 500 g mletého masa
  • 150 g uvařené rýže
  • 1 cibuli nakrájenou na drobno
  • mletou sladkou papriku
  • 1-2 lžíce vepřového sádla
  • sůl, vegetu, pepř
  • 1 stroužek česneku (prolisovaný)
  • 2 lžíce protlaku

Tvarohové koláče velké

3. února 2018 v 5:36 | Mirek |  Recepty

Suroviny:

500 g polohrubá výběrová mouka
100 g cukr moučka
3 žloutky
250 ml mléko
1 kostka droždí FALA
180 g másla nebo 150 g slunečnicový olej
špetka soli
kůra z jednoho citronu
povidla cca 4 PL
máslo na potírání cca 1 vrchovatá KL

Naděje umírá poslední

3. února 2018 v 4:56 | Mirek |  Téma týdne

... ale umírá.

Takové pesimistické až morbidní heslo.
Rozhodně optimističtější je, když se o nejaké ženě řekne: "Je v naději." To znamená, že se můžeme nadít potomka - nového života.
Ta první verze znamená, že jsme nad tím mávli rukou, že jsme na tím zlomili hůl. Že naděje sice ještě je, ale stejně to dopadne špatně. Většinou to tak v žiovotě nemáme, protože stále doufáme, věříme, že se karta obrátí, že to bude dobré.