Červenec 2014

První pomoc

31. července 2014 v 19:39 | Mirek |  Diabetes Mellitus

Nebo druhá - následná pomoc.

Nebo i prevence.
Proti otékajícím nebo oteklým nohám.
Může se vám stát, že po návratu z týdenní dovolené vlivem nepřiměřeného horka a dlouhého cestování se budete divit, jak máte nateklé nohy - jako papuč. Jako v těhotenství. V mírnější formě jen kotníky, v rozsáhlejší podobě až ke kolenům.

Cibule

30. července 2014 v 19:00 | Mirek |  Poživatiny

Obyčejná - česká

A přitom by jsme možná napočítali na prstech jedné ruky pokrmy, kde se nepoužívá.

Musím sebekriticky přiznat

30. července 2014 v 10:36 | Mirek |  Poživatiny

že o něm toho moc nevím.

Nikdy jsem ho nepekl a ani nevím, jak bych to udělal. Totéž vlastně platí i o Knäckebrotu.
Tenhleten slisovaný je vlhký, takže podle obsahu vody v hotovém výrobku bych ho mezi trvanlivé pečivo nezařadil.
Přesto má neskutečnou tvanlivost. Tipoval bych tak půl roku - musím se v obchodě podívat.
Ona je vlastně otázka jestli to pečivo vůbec je?

Bylo slavné, jedinečné a vynikající

29. července 2014 v 10:57 | Mirek |  Poživatiny

Někde se stala chyba.

Bývalo krásně běloučké, křupavé a příjemně kyselé. Dalo se jíst jen tak, za syrova a zelňačka se dala vypít (měla příjemně projímavé účinky). Řekl bych, že se dalo přirovnat k pravému domácímu kysanému zelí, které jsme si vlastníma nohama ušlapali a měli jsme ho celý rok ve sklepě. To se nohy pěkně vypařily v horké vodě, umyly mýdlem a vydrhly kartáčkem.

Něco z ALBERTA

28. července 2014 v 13:01 | Mirek |  Poživatiny

Chodíme tam málo.

Ne, že bychom to měli nějak z ruky, ale údajně je tam draho?
Zato, jako v jediném z pěti hypermarketů ve městě tam mají komplet svou vlastní malou pekárnu. Takže žádné rozpékání nebo dopékání, ale vlastní pečivo. Mimochodem vynikající (velké pletýnky, bulky, veky,...).

Samochvála smrdí?

28. července 2014 v 11:45 | Mirek |  Poživatiny

Já jsem je nevyrobil.

To naší učni - žáci.
Učební obor je myslím jasný (číslo vás nebude zajímat).
Sami, bez dozoru a vedení učitelů odborného výcviku (dříve mistrů) by to samozřejmě nezvládli.

Nevíte, co uvařit?

22. července 2014 v 4:04 | Mirek |  Recepty

Myslím si, že u mnohých žen je to dosti častá otázka.

Já, když ji slyším, tak mám radu:

"Podívej se na stránky naší školy, tam je jídelníček na 14 dní a vaří se teplé obědy i večeře, takže je to celkem 20 tipů. Nebo se podívej co vaří Vlasta Na Kopci, nebo ostatní restaurace jesenicka. A nebo co vařil, vaří a bude vařit Hotel Černá Voda."

A nebo také na obrazovou galerii toho, co jsme už vařili my. Jen se musíte zaregistrovat, rozšířit tak řady "topáků" a přihlásit se svým účtem.

Ať už si vyberete cokoliv, tak Vám přeji vám dobrou chuť!


BYL TAKOVÝ NĚJAKÝ SCVRKLÝ ...

20. července 2014 v 4:55 | Mirek |  Poživatiny

... jakoby přezrálý nebo vyschlý.

Teď jsem se dočetl, že má takový být.
A s minimem plísně na povrchu. Plísně mají takovou morfologii (stavbu) těla, že je lze pozorovat i pouhým okem, na rozdíl od jiných mikroorganismů (MO), které, jak dosvědčuje jejich název, lze pozorovat jen mikroskopem. Tak, když jsem ho rozbalil, tak na něm bylo možné pozorovat takové bílé chloupky - chmýří.

müller

18. července 2014 v 15:34 | Mirek |  Poživatiny

Nevím jestli je to jméno,

ale pokud se tak jmenuje nějaký pán, tak by to mělo být s velkým M.
A nebo je to podle toho, že je to nefrekventovanější příjmení v Německu?
Na každý pád zřejmě všichni víme, že je to značka jogurtů (pokud se tomu tak dá ještě říkat).
Ať tak nebo tak tento je rozhodně VYNIKAJÍCÍ! Je zvětšený co do obsahu - +35 g a i nápis mix je obrovský.
Je to s takovým tím vyklápěcím bazénkem (na který byla svého času vtipná reklama), ve kterém byla ostružinovo-malinová marmeláda.

Může být sebelepší

18. července 2014 v 15:01 | Mirek |  Poživatiny
... ale už mi leze krkem!
Třeba i tato:

Krevetí koktejl

15. července 2014 v 13:06 | Mirek |  Recepty

Ke krevetám mám rozporuplný vztah.

Mám je rád, ale zase, nemusím ty potvůrky moc často. A když už, tak musí být upravené tak, jak to má být. Někým kdo to umí a tam, kde se zpravidla loví a běžně konzumují, což je v přímořských oblastech.
V žádném případě nesnesou srovnání s VKZ (vepřo-knedlo-zelo), nebo se svíčkovou.

Křehké houstičky klasik

12. července 2014 v 4:31 | Mirek |  Tloušťka
Jak bojovat s nadváhou - slušně řečeno.
Neboli s obezitou, lidově řečeno tloušťkou?
Někoho možná jako první napadne dieta, někdo řekne víc pohybu, jiný bude doporučovat, že je nutno kombinovat oboje.
Když zůstanu u té první varianty, tak co je důležitější, redukovat množství nebo složení stravy?
Většina bude možná volit menší zlo, tj. ubrat na množství. Místo dvou krajíčků chleba jen jeden nebo dokonce půlku, místo čtyř brambor jen dvě, zmenšit třeba velikost naběračky, kterou děláme kopečky rýže. Dobrá metoda je také zmenšit velikost talířů - jejich průměr, naučit se jíst hlavní chod třeba z talířků dezertních (upozorňuji, že to jsem nikdy nedokázal).
Měl jsem žáka - studenta, který byl na svůj věk hodně obézní. Po letech jsem na FCB viděl jeho fotku a nechtěl jsem věřit vlastním očím! Byl to úplně jiný člověk. Tak jsem se zeptal… a toto mi odpověděl:

Cituji: "Dobrý den, mel jsem často že jsem zhubnul a pak to přibral, takže až tak na potřetí mě došlo že nestačí krátkodobě nežrat. Začal jsem hodně cvičit, běhat, hrát florbal k tomu sem upravil znovu i jidelníček ( žádné sladké, minimum tuků, hodně zeleniny ovoce a vlakniny .. jist pravidelně a taky minimum alkoholu) a je pravda že od doby co jsem odešel z jeseníku sem o 40 kg lehčí ale to je proto že sem byl úplně nechutně vyžranej ... teď jsem od 1.1 začal poslední hubnocí kuru a chtěl bych tak ještě 15 kg dolu."

Je vidět, že když se chce, tak to jde.
Moje úplně zásadní zkušenost je ta, kterou Ondra vyjádřil hned v první větě, že je nezbytně nutné zabránit tzv. jo-jo efektu. Nesmíme se uspokojit tím, že jsme eventuálně dosáhli nějakého postupného nebo dokonce konečného stanoveného cíle. To totiž vede k samouspokojení a v konečném důsledku k tomu, že ve svém úsilí polevíme.

Také se mnohdy uvádí, že boj s nadváhou je stav duše. Samozřejmě, není nic lepšího než jednota cílů a vnitřního přesvědčení - hlásá teorie řízení. Ale umíme, chceme, je to snadné a jde to vůbec být sám sobě šéfem?
Když už jsem u toho řízení, tak polovinou úspěchu je zpětná vazba, tedy kontrola. Zda je v tomto případě samořízení úspěšné?
Kontrola hmotnosti nebo měření průměrů částí těla. V souvislosti s hmotností údajně není dobré vážit se každý den, protože při tak krátkém časovém úseku se úbytek nemusí projevit, nebo je tomu i naopak. Na naši hmotnost má třeba vliv i to, že se pravidelně každé ráno nevyprázdníme.
Takže je údajně lepší vážit se jen jednou týdně.

Pokud se týká složení stravy, tak mám zde na blogu rubriku Poživatiny, kde k dnešnímu dni je 222 příspěvků. Důvodů, proč jsem se do této rubriky tak "zažral" je několik. Jednak mám rád obrázky (vizuální paměť), jednak nemám problém převést ty papírky do PC a pak také je to do jisté míry mým oborem na škole.
Snažím se, aby výstupem každého článku bylo složení té které potraviny, ale také stránka ekonomická, tj. cena.

A teď možná zásadní otázka, pokud chodíte do práce, anebo ženy mají ještě tu pověstnou druhou šichtu, což je neoddiskutovatelné, nebo jste na tzv. "mateřské dovolené" (to je dovolená co?), tak namítnete, že nemáte čas ani přečíst si tento článek, natož, se řídit všemi těmi radami (a to nejsou zdaleka všechny).

Takže zkuste začít tím, že si koupíte křehké houstičky - je to trvanlivé pečivo, a dáte si ke snídani jeden, dva nebo čtyři kousky.Mrkající
Přeji hodně úspěchů.
***
***

Další podobné obrázky najdete v GALERII.


Někdy se stane,

11. července 2014 v 3:10 | Mirek |  Poživatiny

že z poživatiny se mi podaří zachránit jen etiketu, nebo cenovku.

Buď se mi nechce vytahovat fotoaparát, nebo se potravina sní dříve, než ji zadokumentuji a zaarchivuji.
Mnohdy je pokrčená, nečitelná a malá, ale pro dokumentaci názvu, hmotnosti a ceny to stačí.
Takže teď se nedozvíte ani výrobce ani složení.

Po dlouhé době - možná i letech

11. července 2014 v 2:59 | Mirek |  Poživatiny

- si pochutnáváme na melounu (melounovi?).

Od kud pochází, myslím tím, kde na kterém poli vyrostl a uzrál nevím, ale je tak zralý, sladký a dobrý jako si to pamatuji, když ho byly hromady na "lenince" v Porubě. Přes noc byly ty hromady jen přikryté na chodníku plachtou a věřím, že se ani jeden neztratil. Ve dne si prodavačky vynesly ven stolečky s váhou a už se mohla tvořit fronta. Prodávaly se tehdy i jen takové výseče, až plátky pro jedno dítko na pár kousnutí. Po bradě pak tekla ta dobrá sladká šťáva.

Doufám, že budou jedlá

11. července 2014 v 2:38 | Mirek |  Poživatiny

Kuřecí stehna MAXI

čerstvá třída jakosti A
Vodňanské kuře je údajně zárukou kvality.
Jaké máte zkušenosti?

Hezký přídomek

11. července 2014 v 2:33 | Mirek |  Poživatiny

Želetava - sýry vyráběné s láskou.

Proč ne, docela tomu věřím.
Jemný tavený sýr se šunkou.

Uvědomil jsem si

8. července 2014 v 7:51 | Mirek |  Kde domov můj

Došlo mi

Jaký drobný rozdíl je mezi pobřežím Egejského moře na ostrově Kos a mezi českým středozemím.
Přivedla mě k tomu poznámky Adélky, když jsme brzy ráno kráčeli na předčasnou odjezdovou snídani: "Dědečku, slyšíš to ticho?" Jde ticho slyšet? U nás doma tak kolem čtvrt na pět začnou ptáci "řvát" jeden přes druhého. Přesto, že nemají žádného dirigenta, tak je to nádherný koncert.