Srpen 2011

Vodňanské kuře

28. srpna 2011 v 10:00 | Mirek |  Poděkování, i ne

Jestli si myslíte, že Vodňanské kuře I. jakosti je bez chlupů, bez polámaných kostí a bez modřin, tak jste na velkém omylu!

Děkujeme Vám vodňanští a děkujeme Kauflandu!


Delikates

28. srpna 2011 v 9:41 | Mirek |  Recepty
Název mi asociuje vzpomínku na Jendu z "kolína", který vždy po nedělním obědě vyžadoval po Janičce delikates.
Přeloženo - je to zákusek - dezert - něco sladkého (ale tatranka by tomuto požadavku nevyhověla!).
To, co vidíte je tzv. třepací dort. Korpus jsme koupili hotový a šlehačku ušlehali (uznávám - nebijte mě, šlehačku jsme se měli obtěžovat dát do zdobícího sáčku). Za 5 vteři byl dezert na stole.
Na můj vkus je to příliž sladké.

Opička utekla na strom

24. srpna 2011 v 12:16 | Mirek |  Kde domov můj

Dostala chuť na třešně.

Jenže letos tam nebyla ani jedna...

Chudáci špačci!


TAPAS

24. srpna 2011 v 9:41 | Mirek |  Tloušťka

Lahůdka na jedno sousto

...del mar, tedy plody moře. V těstíčku. Kalmar, štikozubec, slávka a garnely. K tomu Mexická salsa - Dip.


Co je kalorie

24. srpna 2011 v 8:02 | Mirek |  Sranda

Kalorie jsou malé svině, které nám v noci vlezou do skříně, a přešívají věci, aby nám byly stále menší...


Hláška dne

24. srpna 2011 v 7:58 | Mirek |  Sranda

Dej si vodu - překvap játra.


SKÚTR

22. srpna 2011 v 14:13 | Mirek |  Ich

Bohužel můj není.

Ale chtěl bych.


Nemohl jsem jí přijít na jméno

21. srpna 2011 v 23:04 | Mirek |  Poděkování, i ne
Po delší době mě ČT1 zaujala tak, že jsem se ani nešel vyčůrat a málem mi prask močový měchýř (film nebyl ani jednou přerušen reklamami).
Někdo si možná řekne, že Filip Renč je frajer. Možná, že je, ale také je génius - skoro.
Tentokrát v trojjediné roli: námět, scénář a režie. Film je již dřívějšího data natočení, ale pro mne musel asi uzrát. Vzpomeňte si jen, jaká hysterie se strhla svého času kolem klipu k písničce Lucie Bílé s Ilonou Csákovou - Láska je láska. Dokonce jestli nebyla nějakou podivnou cenzurou načas stažena z vysílání. Dnes už nad textem ani nad obrazem nikdo ani nemrkne okem. Uzrála.

Rudé právo

21. srpna 2011 v 22:31 | Mirek |  Vážně/nevážně
Svého času největší a nejčtenější.
Dal se v případě nouze použít jako hajzlpapír neboli toaleťák - toaletní papír.
To když byla kdysi krize a nebyl k sehnání. Základní toaletní potřeba. Noviny se poskládaly a nožem nařezaly na úhledné pravidelné obdélníčky přiměřené velikosti. Velmi dobrou náhradou byl také takzvaný "průklepák". Dnešní generace možná už ani neví, co to je. Nebo spíše bylo, protože se už nepoužívá. To bylo tehdy, když se kopie vytvářely na psacím stroji průklepem, právě přes ten velmi tenký papír, který se vkládal, za ten první - normální kancelářský papír spolu s "kopírákem". Otec, blahé paměti, byl slušný a poctivý člověk, nikdy v životě nic neukradl. Jen jednou. To tehdy nosil domů v tašce právě tuto náhradu za nedostatkový originál.
Oboje se muselo před použitím ještě zmačkat a pořádně promnout v ruce, aby zvláčněl a nepoškrábal. Dnes by toto řešení možná způsobilo neprůchodnost moderních splachovacích záchodů. Jenže ty měl tehdy jen málokdo. A když už někde pod stropem bylo i to splachovadlo, nádržka - rezervoár s patřičnou zásobou vody, tak to všechno stejně padalo rovnou dírou přímo do žumpy.
V Bulharsku byly například tzv. turecké latríny, takové ty dvě šlapky nad dírou a použité papíry se házely do připravených košů.
Nekritičtí a zaslepení obhájci tržního hospodářství dnes mnohdy zneužívají tehdejšího momentálního nedostatku (vyhořela nějaká továrna, nebo co) k neobjektivnímu kydáni hnoje na minulý režim. Nebyly ani dámské vložky a banány. No a co? Dnes máme všeho nadbytek a stejně je celosvětová hospodářská krize z nadvýroby. A když už nevíme coby, tak jdeme trávit víkend do OBI. Banány nemají chuť banánů a místo vložek se používají tampony, které mimochodem vymyslela česká lékařka.
Toaletní papír je bílý, růžový, zelený, modrý s reliéfem nebo s kytičkami, jedno, dvou či třívrstvý. Ať je už jakýkoliv, stejně se vám stane, že se při použití protrhne. A kvůli stále nižší, podbízivé ceně v akcích, je stále užší. Už jen čekám, kdy to zjistí výrobci držáků a také je zkrátí, aby mohli snížit cenu.

O rok starší

20. srpna 2011 v 18:59 | Mirek |  Kde domov můj

I když možná ani ne.

Myslím si totiž, že kvete dvakrát do roka.


Co jsem měl dnes k obědu - 9/8

9. srpna 2011 v 18:29 | Mirek |  Tloušťka

Spaghettoni al pomodoro s dušeným hovězím na obřích žampionech.

Název přílohy snad nemusím překládat, jen dodám, že byly dlouhé 60 cm.


Scullyová by to neřešila

9. srpna 2011 v 13:22 | Mirek
To, že se v českých rodinách ztrácejí ponožky ji nezajímá.Abych byl přesný ona se jako naschvál ztratí vždy jen jedna z páru (družka). A podle toho, kolik to svého času řešilo lidí, je to opravdu záhada hodná seriálu Akta X.Ona se totiž ta ztracená už nikdy nenajde, a nepomůže ani uvádět kolik hodin od zmizení už to je. Nám se to nějak nestává. Pravdou však zůstává, že to co právě nutně potřebujeme, to nemůžeme za nic na světě najít. Až, když už to nepotřebujeme vůbec, tak se ta věc z čista jasna objeví. Joko nějaký tajemný zákon schválnosti. Jako ten, který opravdu funguje, že když hledáte na svazku stejných klíčů ten správný, který by pasoval do zamčených dveří před kterými stojíte, tak je to vždy až ten poslední z těch, které jste už předtím marně zkusili narvat do fabky. Anebo tento můj oblíbený Murphyho zákon: "Pravděpodobnost toho, že chléb namazaný máslem spadne na zem namazanou stranou dolů je přímo úměrná ceně koberce."

Vratmě se ale do reality.


Pomazánka z vymazlených tvarůžek

8. srpna 2011 v 16:13 | Mirek |  Recepty

Naložil jsem podruhé tvarůžky - tentokrát ty pravé Loštické.

Opět podle návodu od rebeky.

A zase jsem tam nedal ten medvědí česnek ( v Kauflandu ho nevedou Plačící).
Použil jsem česnek nakládaný, stejně tak feferonky a rajčata sušená na slunci v olivovém oleji a s piniovými oříšky - ve skle).
Protože mně přestalo bavit na talíři vybírat bobkový list, kuličky pepře a nechat pak na talíři jako odpad plátky česneku, feferonky a kvalitní olej, tak mě napadlo to všechno rozmixovat (použil jsem ponorný mixer).

A vznikla tvarůžková pomazánka. Je opravdu excelentní.

Ze směsi jsem pinzetou vybral jen bobkové listy.

Pondělní vtip

8. srpna 2011 v 8:29 | Mirek |  Vtipy

***

Přijde mladík do lékárny a říká lékárníkovi :
"Dejte mi, prosím jeden prezervativ, jdu dnes na návštěvu ke své dívce. Počkejte, radši mi dejte dva, ona má taky docela pěknou sestru... Anebo ne! Dejte mi tři! Matka mé dívky také vypadá celkem dobře."
Tak se také stalo. Mladý muž přišel na návštěvu, pozvali ho k obědu, na kávu, ale on celou dobu jen seděl a červenal se...
Když ho dívka vyprovázela, ptala se: "Co je to dnes s Tebou? Nechutnal ti oběd??? Že jsi takový zasmušilý?"
"Ne, oběd byl výborný, ale kdo by si byl pomyslel, že je tvůj otec lékárník..."

***


Macaráti jeskynní

7. srpna 2011 v 20:21 | Mirek |  Kde domov můj
Nebyli jsme v balkánských krasových jeskyních, takže jsme tohoto endemického tvora nemohli vidět.
Byli jsme v naší jeskyni mezi obcemi Písečná a Supíkovice v kopci Špičák.
Takže název je Jeskyně Na Špičáku.
(V této souvislosti mně napadá souvislost s českým jazykem. Zřejmě vždy, když si někdo není jist, které písmeno má být velké a které malé, tak napíše pro jistotu všechno velkým - tiskacím, hůlkovým.)
A já to risknu a mám to možná právě špatně...

Nepamatuji si, kdy jsem byl naposled v kině...

6. srpna 2011 v 10:13 | Mirek |  Vážně/nevážně

Až teď - ve středu.

Díky prázdninám a díky dětem (9 a 5 let).

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna

Faktem je, že mezi televizí - tedy tou obyčejnou a kinem je propastný rozdíl. Plátno je mnohem, mnohem větší.
Ovšem dominantní je zvuk! A to tak, že hned v úvodu prohlásila Adélka (to je ta starší): "Není to nějak moc nahlas!?"
Bylo. Někdy. Záleželo na určité scéně. Byly samozřejmě pasáže, kdy bylo celkem romanticky ticho. Ale vtom, bum, bác, začla bitva a to bylo něco příšerného. A těch bitek, rvaček a zabíjení bylo mnohem víc než té romantiky. Celým filmem se táhla ústřední notoricky známá (hezká) melodie. Někde vzadu jednou zleva, podruhé zprava, buď tiše šplouchaly vlny nebo praskalo ráhnoví. (V některých z deseti reproduktorů)
Takže film "dělají" hlavně ty zvuky! I když dlužno dodat, děj - příběh to mělo. Výprava pěkná, náročná a určitě drahá.

Johnny Depp má určitě pro mnoho žen magické kouzlo.

Penélope Cruz se zase líbila mi.

Lukášek, to je ten mladší, po skončení ve vestibulu, když jsem se ho ptal, jak se mu to líbilo, prohlásil: "Celkem to byla nuda."
Já musím říct za sebe - jo ušlo to.
p.s. chipsy, lízátka, kofola - bez toho by to nešlo :-)

Babiččiny kočárky

5. srpna 2011 v 17:43 | Mirek |  Kde domov můj

Nejprve, než se rozepíšu, jedna poznámka.

Myslím, že nikde jinde na světě neexistuje další slovo, ve kterém by byly dvě "č" za sebou?
A né mojí babičky, ani nikoho jiného, ale v přeneseném slova smyslu prostě staré, historické kočárky.
Na dva měsíce se přestěhovaly z Kutné Hory do obce Lipová-lázně.

Muzea moc nemusím

5. srpna 2011 v 12:08 | Mirek |  Kde domov můj

A děti už vůbec ne!

Jsem si myslel.

Jenže!

Děti byly kupodivu úplně nadšené a fascinované.

Jaké udičky používají?

4. srpna 2011 v 7:27 | Mirek |  Poděkování, i ne

A na jakou návnadu zaberete?

Na jaký "špek" skočíte?

Komu?


Téma týdne jsem propásl

2. srpna 2011 v 7:47 | Mirek |  Vážně/nevážně

Nevadí.

Nebudu to dávat na "titulku" :-)
Ale reklamu musím udělat!
ANA to totiž stihla a napsala. Velmi hezky, obsažně, výstižně.

Říká: "Blbnou mi hlavu!"

Moje milá tchyníčka také svého času praktikovala "hrncovou", "pánevní" a "přikrývkovou" turistiku. Nikdo ji nepřesvědčil o nevýhodnosti takého "kaufu". Dokonce jsme několika takovými "zázraky" byli s notnou dávkou mimořádnost, excelentnosti, a vzácnosti obdarováni. Například sada nerezových příborů, kterým zanedlouho odpadly plastová držadla. Pokrývky z ovčí vlny ( v rouše vlka) nás naštěstí minuly.
Moje mamka měla také podobné tendence, ale rozumný, vůdčí otec ji to nedovolil.
Moje protiobranná taktika k odmítnutí pouličních nabízečů letáků je: Připažit, dívat se upřeně před sebe a zrychlit krok.
Při nabídkách např. mobilních operátorů, internetového připojení a pod. je potřeba číst, pořádně číst, důkladně číst! A to vestoje na ulici jaksi nejde.
Byli jsme jednou na večeři "s nerezovými hrnci". Pojedli jsme, vzali jsme dárek - mobilní telefon a smlouvu jsme nepodepsali! Chce to ale pevné nervy a hroší kůži.

Televizní reklamy jsou kapitola sama pro sebe.

Ta rozdílná úroveň hlasitosti mě vytáčí do nepříčetnosti!!! Přitom mám na televizi nastaveno v menu volbu, aby byla ta hlasitost stejná! Jsou to hajzli!
Něco v těch reklamách musí být, protože jakmile začnou běžet, tak děti okamžitě zpozorní, nechají všeho a čumí! A nepřestanou, dokud reklamy neskončí. Marně na ně v té době hovořit, nenechají se za žádných okolností vyrušit!

A podomní prodavači?
Bydlíme ve druhém patře. Dole je hlavní vchod zamčený a nefunguje nám zvonek....