Únor 2011

Sobotní poobědová procházka a kávička

27. února 2011 v 8:55 | Mirek |  Kde domov můj

Bylo jasno

Takže svítilo sluníčko

Na teploměru 0

Bezvětří

Cesty a chodníky suché

Takže, co víc si přát

Snad jen aby ty záda tak nepolely


Co je to 338?

27. února 2011 v 8:36 | Mirek |  Kde domov můj

Korun českých

Jako už obvykle

Nebo téměř vždy

Níž se nedostanem

Tentokrát Restaurace/Penzion U Petra

Účet za malinký obídek

Opis účtenky

poživatina

cena

poznámka

Pepsi cola25,00
Espreso+mléko30,00šmětanka do kávy
čaj zelený17,00teplý
citron4,00někdy je v ceně
Česneková polévka35,00vynikající
Halušky se zelím a slaninou98,00vynikající
Vepřový řízek přes celý talíř129,00bez přílohy!

Hotovost

338,00

DPH 56,34

Zdá se vám to hodně, málo, nebo přiměřeně...


Jak se vaří kafe - technologický postup

25. února 2011 v 12:48 | Mirek |  Recepty

Někdo by možná řekl, nasypeme do hrnku kávu a zalijeme vařící vodou.

Já to dělám takto:
Především musím mít kvalitní mletou zrnkovou kávu. Samozřejmě je nejlepší koupit celá zrnka a namlít si ji doma čerstvou, jen v množství pro momentální potřebný počet porcí. Kdysi jsem to dělal a mlel ji v takovém tom "drtiči" s "rychlými" noži. Už to nedělám a tuto operaci svěřuji profesionálům a kupuji kávu vakuovanou. To je ta, do které když píchnete nožem tak to "pšoukne". Je ale fakt, že poznám, jestli jsem použil kávu takto čerstvě - právě otevřenou, nebo jestli už pár dní leží byť ve sklenici s gumovým těsněním.
Jdeme na to: Z rychlovarné konvice vyliju "starou" vodu a napustím čerstvou. To je velice důležité. Později se dozvíte proč. Do čisté nejlépe v myčce umyté a tím pádem i vyleštěné sklenice dám příslušnou porci mleté kávy. Jednu a půl odměrky čili asi 10 gramů. Já používám místo cukru cukerín, takže na nadávkovanou kávu vhodím dvě tabletky. Při zalévaní horkou vodou tabletky pěkně šumí a podpoří tak vznik pěny. Zapnu rychlovarnou konvici s čerstvě odpuštěnou vodou a teď ale u ní musím stát a napnout uši. Vypnout ji a sundat z "plotny" a ihned začít zalévat kávu musíme totiž v okamžiku, kdy se zvuk - hluk vařící vody najednou prudce ztiší. To je totiž ten správný okamžik kdy se z ještě ne zcela vařící vody začíná uvolňovat maximum "kypřících" plynů. A o ty bychom se připravili právě tehdy, když použijeme v konvici stojící jednou již vařící vodu, nebo překonáme správný okamžik a necháme vodu divoce bublat. Vodu musíme lít do sklenice tak, aby se u dna ležící káva zvedla ode dna a obrátila se k povrchu budoucí hladiny kávy. Nejlépe, když se nám podaří, aby na hladině stálo malé "hnízdečko" ječte sucho-mokré zrnkové kávy. A teď zdůvodnění proč musíme použít čirou, tzn. průhlednou sklenici. Předvrcholem plného zážitku z pití kávy je pozorování jak postupně jednotlivá namletá zrnka padají pomalu od hladiny ke dnu sklenice. Teď ale všichni pryč! Kolem takto "zrající" kávy se nesmí ani chodit, protože jakékoliv otřesy naruší poklidný stav této již pomalu se tvořící lahodné "kávičky". Zhruba po dvou minutách můžeme sklenici s kávou přenést na jiné místo. Během toho, jak s ní jdeme a nejsme - li profesionální číšníci, tak se sklenice pochopitelně chvěje a na povrchu kávičky je vidět jak se "propadá". Teď ji již můžeme důkladně zamíchat a pečlivě lžičkou očistit "ušpiněné" okraje skla. Ještě chvilku počkáme a po přiměřeném mírném vychladnutí se můžeme oddat vrcholné vášni a požitku z pití opravdu vynikající černé zrnkové kávy. Samosebou je, že foukáte do vzniklé pěny a pěkně nahlas u toho srkáte. Někdo ji možná nazve obyčejným "turkem", ale Turci by se možná ohrazovali nejen nad přívlastkem obyčejná.
Dobrou chuť!

Pro ty, co pečou doma

25. února 2011 v 9:07 | Mirek |  Recepty

Další pokus - skoro experiment

Koupil jsem hotovou směs na Žitno pšeničný BIO CHLÉB. od Jizerských pekáren.
Výsledek byl mírně rozpačitý.
Už jsem měl z domácí pekárny rozhodně lepší výsledky, když jsem si receptůru sestavil sám, nebo když jsem přesně dodržel recept podle dané pekárny.
Podrobný popis najdete v mém článku na stránkách o pekařině.

Žitno pšeničný BIO CHLÉB


Za co?!?!?!

24. února 2011 v 11:28 | Mirek |  Ich

Nějaké ty poživatiny:

Kynutý knedlík, prášková směs na BIOchléb do domácí pekárny, žvýkačky, vejce, jedno krabicové mléko, tatarská omáčka, dvě kostky droždí, pomazánkové máslo, svazeček jarní cibulky, 4x máslový croissant, pečivo ( 1x toskánské pečivo, 1x Trojhran arašídový, 1x křupák z tvarohového těsta, 2x ciabatta 75g), čerstvé máslo, 4x krabicový juijce 100% jablko á 10,90 kč, 1,5 kg jablek Braeburn, 230 g uzené maso-kostky, ledové čokoládky 600g v akci á 50,-.

Drogerie:

toaletní papír jedno balení, jedny kuchyňské utěrky, dvakrát doodorant (jeden pánský a jeden dámský)

Toť vše!
Kolik by jste za takový nákup řekli? Tipněte si celkovou sumu u kasy v Kauflandu.

Šetřme naše lesy!!!

24. února 2011 v 6:54 | Mirek |  Vážně/nevážně

Většina z vás už určitě byla nakoupit v Kauflandu.

Všimli jste si někdy, jak dlouhý "ocas" účtenky vám u pokladny vyjede?
Já jsem jeden dnes změřil. Má rovných 30 cm, to je jako malé školní pravítko.
Přitom jen 10,5 cm je využito účelně! Tedy je tam to, co jste nakoupili, množství a cena.
Využití papíru z 35 %!!!
Zbytek je jen bla bla bla bla.
65 % tedy v tichosti podřezává nejkrásnější stromy našich i světových lesů.
Lesy jsou přitom to nejcennější co na naší ještě krásné modré planetě máme.

Jsou to přece plíce lidstva.


Kolosální podvod našich lékařů

23. února 2011 v 19:15 | LUT |  Politika
pozn.: Jak jsem dostal e-mailem tak posílám dál, v nezměněné podobě, včetně překlepů
Kolosální podvod našich lékařů.

NAŠI LÉKAŘI NIKAM NEODCHÁZEJÍ !

Hromadný odchod fingují a nyní jsou o tomto těžko uvěřitelné, přesto však jasné důkazy...

Před několika dny jsem se ve čtvrtek sešel v Drážďanech se starým známým, jež už léta pracuje v jedné z největších personálních agentur ve Spolkové Republice Německo. Firma se jmenuje TROVIT, je druhá největší na Německém trhu, a můj známý Peter je "Profesionální lanař" v managementu ředitelství této původně Španělské firmy. Sasko je jednou z nejlíp prosperujících Spolkových zemí, Drážďany jsou univerzitním městem s populací okolo 600.000 obyvatel. Také jsou kousek za hranicí a vlak z Prahy sem jede jen něco málo přes 90 minut. Lékařů je tu mírný nedostatek a jejich nástupní platy jsou okolo 3000 EUR. čistého u sekundáře s pětiletou praxí.

Když jsme přešli běžné povídání o ženách, Quidovi Westerwellovi, jež je Německou obdobou našeho Miroslava Sládka a pochválil jsem mu nové auto, přišlo na práci.

"Hodilo by se tu pár doktorů od Vás" začal Peter a já udiveně kontroval, "máš jich málo"?

Když jsem nerozumněl tak mi to vysvětlil a já zůstal jen němě stát.

I přesto, jaké optimistické hlouposti píšou občas Rakouská, zejména socialistická média, v Německu deníky publikují poměrně přesný obraz naší stávky a tudíž by se dalo očekávat, že pokud polovina našich 3800 lékařů hodlá odejít do zahraničí, zejména do Rakouska a SRN, jak sami uvádějí, mělo by jich v současnosti dejme tomu 1500-2000 dorazit do Spolkové Republiky.
Otázka zní, " PROČ TU NEJSOU ? "
Překvapený jsem se dozvěděl, že TROVIT zpracoval do celého Saska za poslední tři měsíce celkem dva České lékaře a do celé SRN 5 lékařů. . Protože to bylo příliš k neuvěření a celá věc nedávala smysl, sedl jsem k internetu a začal hledat. Nepomohlo to. Čeští lékaři jako by se tu nevyskytovali. Jakoby nic nechystali. Pro úplnost je třeba dodat, že vyřizování povolení a jiných papírů tu chvíli trvá a je třeba začít 4 až 6 týdnů dopředu.
Tak jsem v pátek dopoledne jsem zašel ze zvědavosti do Bundesagentur Für Arbeit, obrovské budovy Drážďanského úřadu práce, která sídlí na Budapester strasse 30 a zde se mé neuvěřitelné podezření potvrdilo. Práce lékařů je, jen v Sasku je skoro sedmdesát čtyři volných míst nemocničních lékařů a příslušná úřednice mi pod slibem anonymity potvrdila, že od 1 prosince do 10 února vyřídil tento úřad v Sasku pouze dvě pracovní povolení pro české lékaře, celkově v rámci SRN 7 lékařů.

Nelenil jsem a zašel jsem, do mně známé nemocnice Dresden Friedrichstadt a se stejným dotazem jsem zjistil, že v nemocnici s jedenácti volnými místy pro nové lékaře pracuje jeden jediný český pan doktor.

Tato běžná migrace lidí nemůže mít s masovou stávkou vedenou Pražskými lékařskými odbory a pány Kubkem a Engelem, nic společného a tak je na místě jednoduchá, věcná otázka.

Když 2000 až 3800 lékařů odchází do zahraničí, zejména do Německa jak odbory i sami lékaři denně opakují a to již 1 března, tedy za 14 dní, KAM JDOU !? KDE MAJÍ V NĚMECKU NOVOU PRÁCI ?
Vůbec se tu neobjevili..

Vysvětlení je jednoduché, byť málo uvěřitelné.
NIKAM NEJDOU. LHALI !

CELÝ JEJICH STÁVKOVÝ ODCHOD Z NEMOCNIC JE JEDEN VELKÝ MEDIÁLNÍ A SPOLEČENSKÝ PODVOD.

Kvůli těmto 20% našich nemocničních lékařů se nyní odkládají operace nemocných, mobilizuje se armáda, denně panuje křik a obviňování v médiích, vláda je v krizi a nemocní pacienti jsou vyděšení nemístným vyděračstvím lékařských odborů.

TO VŠECHNO PRO FINGOVANÝ, HROMADNÝ ODCHOD NAŠICH LÉKAŘŮ !

Lékaři hromadně, organizovaně lhali v takových rozměrech, jaké jsou v naší novodobé historii naprosto nevídané. Nechci dovozovat, zda se jedná o trestné činy šíření poplašné zprávy, vydírání či podobně, ale fakt, že si úzká profesní skupina dovolí podvést stát, své zaměstnavatele, ministra zdravotnictví a nás pacienty, je alarmující.
A také, bere tomuto vzdělaneckému oboru jakoukoli prestiž. Čeští stávkující lékaři kandidují na titul,
"Nevychovaní podvodníci a zlatokopové".

Těch ostatních, je mi líto.

Jan Zíma
PS
Kdo z Vás mi chce oponovat, dovolím si připomenout, že to mám solidně vyzdrojované a navrhuji aby jste nedříve kontaktovali nejbližší Spolkový úřad Agentur für Arbeit například Budapester Straße 30, 01069 Dresden . Budou vám poskytnuta, stejně jako i mně, přesná čísla o o neexistujících přesunech lékařů za prací do SRN..

Stojí minimálně za zamyšlení

23. února 2011 v 19:04 | LUT |  Politika
Realita dneška
Ryba, jídlo žebráků, se stala lahůdkou. Kvalitní vodu z vodovodu, jsme vyměnili
za sladké přesycené břečky. Rohlíky se scvrkly o polovinu, kyselé mléko se nedá doma vyrobit, protože vznikne jedna smradlavá odporně zapáchající tekutina, kterou neudržíte v ústech.
Všechno, co bylo kdysi opravdu dobré, co mělo svou hodnotu-tradici, jsme vlastně vyměnili za šmejdy v drahém obalu.

Jsou i dobré věci. Jen je jich čím dál méně a je třeba je pořádně hledat. Hledat, přemýšlet, číst nečitelné návody a obsahy, které nemáme šanci vidět, pokud jsme si nepřibalili lupu.
Ulice se nám zaplnily obyvateli z Číny, Taiwanu či Vietnamu. Přes reklamy si nevidíme špičku nosu. Chodníky a přechody jsou plné stojících aut.

Žijeme v pomyslném blahobytu. Máme dva i tři telefony, internet, televizi, domácí kino, DVD, PC a stále nám něco chybí. Zákazy, příkazy, nařízení, poučení, kterým už člověk přestává rozumět a vyznat se v nich, je přímo nemožné. Kamery nás sledují na každém kroku.
Kdekoliv se hneme, jsme pod kontrolou. Všechno je evidované, zaznamenané a všechno pro naši "bezpečnost."
Každá zpráva, každá pošta, každý telefonát, každá platba, každý mail, každý, někdy velmi soukromý pohyb, je pod organizovaným dohledem. Kdykoliv se dá vybrat z archívu jako zbraň, která je připravená na okamžité použití proti nám. Zajímavé je, že i při takovémto špiclování dochází k trestným činům o jakých jsem neměl v minulosti ani potuchy. Drogy, přepady, násilí, vydírání, vraždy se staly běžným průvodním jevem této svobodné doby.
Zbavujeme se vlastní identity, protože souhlasíme se vším, co po nás různé instituce,
jako banky, mobilní operátoři a pod., požadují.

Můžeme vidět oči bezdomovce, který se určitě na ulici nenarodil. Můžeme vidět žebráky, kterým trčí nohy z kontejneru, aby se natáhli za prázdnou láhví, či noblesní hotely pro psy
i s vlastní www stránkou, lékařem a kadeřníkem. Můžeme sledovat složité operace svých psích miláčků přímo na internetu. A pokud se nám náhodou náš drahý psík ztratí, okamžitě
se o něj postarají v útulku i s lékařskou pomocí. Když se však ocitne na ulici člověk, nezakopne o něj ani pes. Stáváme se číslem daňového úřadu či sociální pojišťovny.

Kam se poděly hodnoty, kde je vlastní podstata člověčenstva? Kde je něco víc, než jen strohé konstatování? Hrůza, co se tu událo za těch dvacet roků. Vytratila se láska, porozumění, lidskost, tolerance, teplo rukou, sklon před šedinami.
Neznáme souseda, nevíme jaký plat má vlastní žena či muž. Nesmíme dát na zadek vlastnímu dítěti, pokud nechceme mít problém s úřady. Sledujeme stupidní, nehodnotné televizní stanice, kde seriály bez konce nahrazují kulturní vyžití určité skupině nevědomých
a možná i nevidomých lidí. Ale co ta druhá polovina? Nemá šanci fungovat důstojně, bez toho, aby jí byly podsouvané podobné stupidnosti?

Pokud je toho málo, můžeme shlédnout Superstar a tam nás pošlou veřejně do řiti
i s posměšným komentářem. Nádhera a díky, za ten kulturní a hodnotný zážitek, který nám
za laciný peníz podsouvají jako duševním mrzákům, některé televize.
Kupujeme cigarety, které nám zakázali kouřit tam, kde se kouřit vždy mohly. Okrádají nás jako malé děti na písečku a z každé prodané krabičky nám jednu-dvě vytáhnou už před prodejem.
K lékaři chodíme s platební kartou, či s peněženkou v ruce, bavíme se jako roboti, když jeden vypráví o životě a druhý hledí do počítače.
Formulky, nacvičené fráze, které nemají s našim skutečným lidským nitrem a přesvědčením nic společného. Letáky, kterými jsou ucpané schránky našich domovů, nás lákají do obchodů. Dobře nás neprosí, abychom nakoupili právě u nich. Když jsme však zaplatili, "u nich", nestačíme se divit, jak musíme kmitat a házet svůj nákup do tašky. Hned je jasné, kdo je tu pánem a kde jejich zdvořilost skončila.

Můžeme říkat svůj názor. Svobodně, demokraticky se /občas/ vyjádřit. No, k čemu to je, když nám to není stejně nic platné.
Žijeme v neustálém stresu a napětí. Nikdo z nás si není jistý zítřkem. Nejsem sám, komu to všechno už začalo vadit.

Někde se stala chyba-velká chyba, které náprava bude trvat dlouho. Onemocněl nám svět
a my, ve snaze uplatnit se, jsme onemocněli s ním! Socializmus nebyl dobrý, ale takováto demokracie, není o nic lepší.
Možná až nástup duševních chorob, depresí, sebevražd, nastartuje proces třídění, který nás položí na kolena, když to už přestaneme zvládat. A co dál?

Mám dost svobody tohoto typu, svobody, která se svobodou nemá nic společného. Svobody, kterou si nedokážeme užívat, protože je víc proti nám, než pro nás. Je tak okleštěná zákony a zároveň otevřená nepravosti, zločinu, podvodům, že její existence mi připadá jako aura. Kdesi je, ale nevidím ji. Je mimo mě.

No a závěrem? Nechybí mi už reklama, která mě v té západní civilizaci tak okouzlila. Nechybí mi ani západ , o kterého ideách jsem tolik toužil, chybí mi jen jedno:
chci ještě potkat člověka-přítele. Chci se ráno probudit a celým srdcem se těšit novému dni. Chci mít kolem sebe upřímné lidi, jak tomu bylo dříve. Chci potkat kamaráda, kterého první otázka nebude směřovat k materiálním věcem, ale bez falše mě poplácá po zádech:
Jak se máš? Jak žiješ? Zajdeme si sednout.? Kamaráda, kterého v polovině debaty nevyruší zvonění mobilu a bude muset odejít. "Víš, tento telefonát byl tak důležitý, že pokud bych ho nevzal, mohlo by mě to stát práci."

Ne! Věřím, že ne! Ale ovládl nás strach a v tom strachu žijeme svoje každodenní životy. To je fakt a skutečná realita tohoto novodobého, pokaženého světa.
Nemluvím o listopadu, ten přijít musel, ale o tom, co všechno sem s listopadem vkĺouzlo. Dalšího pokusu, který přijde, když se to celé nebude dát udržet, se chvála Bohu nedožiju.
Dokdy bude člověk hledat své místo?
Neposílej 10x, raději 10x přečti !!!
Ohodnoť!
Demokracie

Troška vzpomínek

22. února 2011 v 13:43 | Mirek |  Kde domov můj

Např. Restaurace U Šimka

Proslavený to "kvelb"!

restusimka

Více viz. Článek o pivu

A tramvaje ještě jezdily dole. "Svinovské mosty" se teprve stavěly.

Smyčka

smačkavesvin

A stará "bedna"

starabedna

No to byl blivajs!!!

22. února 2011 v 6:53 | Mirek |  Ich

Dlouho jsem nic tak hnusného nejedl!!!

Stává se mi zcela vyjímečně, že něco nedojím.
Byl jsem tak vychován, že zbytky se nenechávají, že se dojídá.
No toto byl ale fakt hnus. Dal jsem si dvě lžičky a už to skončilo v koši.
Pak jsem si to rozmyslel a zase to vyndal. Ale jen proto, abych vám to mohl vyfotit.

A napsat toto VAROVÁNÍ!!!

Předesílám, že to není uvařeno nikým z rodiny, ani nikým blízkým nebo známým.
Je to konzerva.

rybípom
Páchla po kvasnicích a po přemíře cibule.
Kromě cibule jsem tam nic pevného, tvrdého, v celku neviděl. Nebyl tam ani kousek ryby. Zřejmě pozametali podlahu rybárny a ještě to rozmixovali.

A za 16 korun. No to se někdo úplně zbláznil!

Za 170 g, to je kilogramová cena 94 koruny!!! Za cibuli a barevnou kaši ze škrobu a vody!!!
A přečíst si nějaké údaje o složení nebo, kdo to vyrobil, je normálníma očima zhola nemožné a nepomůžou vám ani brýle. Aby jste nekoupili zajíce v pytli, musíte s sebou nosit do obchodu kapesní lupu.

Takže beru do ruky lupu a čtu za vás:

Složení: drcená ryba (24 %), cibule, petržel, pitná voda, tomatový koncentrát, rostlinný olej, pšeničná krupice (obsahuje gluten), cukr, sojový protein, pšeničná vláknina, jedlá sůl, regulátor kyselosti: kyselina citronová E 330; směs koření.

Bílkoviny___8,1 g
Sacharidy___7,7 g
Tuk___12_8 g
????????___71,4 g

Výrobce: PR Losos Co.Ltd., Wlynkovko 49 B, 76-202 Slupsk 2, Poland
tel.: + 48 59 84-72-700
e-mail: lososustka@lososustka.com.pl

Vůbec ceny potravin nějak rostou, také jste si toho všimli?


Oprášil jsem domácí pekárnu

20. února 2011 v 9:22 | Mirek |  Recepty

Po delší době přišla vhod domácí pekárna.

Protože se zase pekaři pohoršili a chleba se nedá jíst.
A navíc nějak rostou ceny!
Naopak výběr v sortimentu mouk se mnohonásobně vylepšil.
Dokonce se dá koupit mouka pšeničná chlebová i žitná! Celozrnné mouky se už staly samozřejmostí. Jen jsem zatím "nepotkal" semolinu, což je mouka z tzv. tvrdé pšenice, Triticum durum.

Upekl jsem Francouzský chléb.

Jeden z mých ověřených a osvědčených.

Recept najdete na portálu o vaření, po vstupu na následující odkaz

TOPRECEPTY


Mám nápad

18. února 2011 v 20:12 | Mirek |  Politika

Dejme tomu, že si lékaři zvýšení platů zaslouží.

Za poctivou práci - poctivá odměna.

Asi se mnou budete souhlasit, že výše platu je dána množstvím, kvalitou a společenskou prospěšností vykonávané práce.

Myslím si, že v případě, že jde o službu, tak máme jako klienti právo kontroly.
Navrhuji proto, aby ti lékaři, kteří hrdě nosili trička s nápisem DĚKUJEME, ODCHÁZÍME je nosili dál i poté, co vezmou své výpovědi zpět a budou dál vykonávat původní práci.
Aby si jejich pacienti mohli ověřovat, zda za ten zvýšený plat odvádějí také více poctivé a kvalitní práce.

Závislák

18. února 2011 v 12:41 | Mirek |  Ich

Na čem ujíždím

Na čem ulítávám

Na čem jsem závislý


Nepovedený chléb

18. února 2011 v 11:07 | Mirek |  Recepty

Našel jsem na TOPRECEPTECH zajímavý článek - recept.

Někdo možná namítne, že to tam ani nepatří, že to není recept ale zmetek.

Čili špatný návod - rada.

Ale chybama se přece člověk učí.


Takže vřele doporučuji k přečtení.


Nepovedený chléb


Už jsem s tím chtěl seknout

18. února 2011 v 10:45 | Mirek |  Recepty

"To mně nějak loupe v kříži"  - pomyslel jsem na Mrazíka

Fakt jsem se dost zapotil a už mně to přestávalo bavit.


100 000

16. února 2011 v 7:44 | Mirek |  Ich

100 000 km bez nehody

...to by bylo strašně málo.


Dva (+18)

14. února 2011 v 18:20 | LUT |  Vtipy

- Přijde žena k lékaři a říká: Mám problém doktore.
- A jakej.
- Mě hvízdají kozy.
- No to jsem ještě neslyšel, říká doktor. Tak se svlečte.
Ona se svlíkne a doktor říká: Podprsenku si sundejte taky.
Ona říká: To nemůžu doktore, to by mi Hvízdly až na zem.



Přijde mladá slečna ke gynekologovi a stěžuje si:
"Pane doktore, mně na ohanbí nerostou žádné chloupky.
"Doktor se zamyslí a ptá se: "Kolik máte roků?"
"26."
"No, to by už růst měly. A jak často máte pohlavní styk?"
"Nooo, tak 26 až 28 krát do týdne."
Na to jí gynekolog odpoví:
"Milá slečno, ani na dálnici tráva neroste....."


Pružná pracovní doba

14. února 2011 v 18:14 | LUT |  Vtipy

Nový vedoucí úřadu nastoupí před úředníky a říká: "ode dneška zavádím nový týdenní pracovní pořádek:
pondělí: oddych po víkendu
úterý: příprava na pracovní den
středa: pracovní den
čtvrtek: oddych po pracovním dni
pátek: příprava na víkend
sobota, neděle: víkendové volno.
Když domluví, přihlásí se jeden úředník a ptá se: "A v tu středu se s tím tady budeme jako jebat do kolika?


Ještě jim budeme líbat ruce a nohy a budeme vděční, že tady jsou

13. února 2011 v 8:59 | Mirek |  Kde domov můj

Komu a kdo?

Vietnamští přátelé - spoluobčané


Dostal jsem dobrou otázku...

12. února 2011 v 12:07 | Mirek |  Ich

Jestli, prý, se pozná náhon u auta podle toho, kde je motor?

NE, NE, NE!!!

Zvolal jsem! To ne!