Duben 2010

Jaro - Bojnice - kúpele

30. dubna 2010 v 10:36 | Mirek |  Kde domov můj

Slovensko stále považuji za svou vlast.


Neďaleko od Prievidze

30. dubna 2010 v 10:24 | Mirek |  Kde domov můj

V podzámčí


Bylo nebylo - už není

29. dubna 2010 v 19:23 | Mirek |  Kde domov můj

Pamatuje si někdo z vás na sálové počítače?


Plazi

29. dubna 2010 v 19:01 | Mirek |  Kde domov můj

V rámci dne Otevírání země


Kdy?

29. dubna 2010 v 18:22 | Mirek |  Kde domov můj

Vstávat, jít do kostela, jít na oběd, jít na kutě...


Glajcha

29. dubna 2010 v 18:13 | Mirek |  Kde domov můj

Že by?


Protisvětlo

29. dubna 2010 v 18:02 | Mirek |  Kde domov můj

Hrátky s foťákem


GOGVA

29. dubna 2010 v 17:42 | Mirek |  Politika

Vytáhli dalšího kostlivce ze skříně.


Otvírání země

28. dubna 2010 v 22:44 | Mirek |  Kde domov můj
Je akce, kterou každoročně na jaře pořádá sdružení DUHA.

Tančilo se


Pokrývky staveb

28. dubna 2010 v 18:25 | Mirek |  Kde domov můj

Neboli střechy.

Někteří odborníci stavaři budou určitě tvrdit, že nejdůležitější je střecha.
Aby do domu nepršelo.

Kampaňový

28. dubna 2010 v 18:03 | Mirek |  Vtipy

Vtipy jsou různé

Krátké, dlouhé, veselé, blbé, dobré, špatné, vtipné, k nezasmání, o policajtech, o blondýnách, tzv. kameňáky, o židech, z lékařského prostředí, dětské, nemravné, "zvojtěné",...
Tenhle bych nazval předvolební nebo kampaňový.
Ale hlavně je inteligentní.
Možná spíše než vtipem bych to nazval vtipným vyprávěním.
Vůbec nejde o to, jaké jméno se v něm vyskytuje, nebo na čí politiku obecně nebo konkrétně se jeho autor zaměřil.

Je prostě dobrý.


Holubička

26. dubna 2010 v 19:24 | Mirek |  Kde domov můj

MuDr. Štrosmajer k ní přirovnával


Všechny mé návrhy...

26. dubna 2010 v 18:30 | Mirek |  Kde domov můj

Když jsem šel do města,


Voli, volte...

26. dubna 2010 v 18:01 | Mirek |  Politika

Předem upozorňuji...


Čeho moře?

26. dubna 2010 v 11:26 | Mirek |  Vážně/nevážně

Moře lásky.

Moře vody, moře špíny, něco, čeho je hodně.
Vzpomínám si dobře na mé první setkání s opravdovým mořem. Myslím tím podmnožinu oceánu.
Tehdy to bylo moře černé.

Jen názvem.

Přijeli jsme autem do kempu Emona na Slunečném pobřeží v Bulharsku. Kdo tuto cestu ze severní moravy absolvoval, tak ví, že je to opravdu kus cesty. Takže notně unaveni a v nočních hodinách jsme dorazili na místo, já poprvé v životě a moje nová manželka, ne tak.
Takže mě hned zkušeně vedla za plot kempu: "Chceš vidět moře?", ptala se. Chtěl jsem i když byla tma jako v ranci. Čím jsme se víc přibližovali k mnou jen tušenému něčeme velkému, tím víc jsem zpomaloval krok.

Ten zvuk jsem neznal.

Byl mi zcela cizí a neznámý. Bylo to šumění moře. Tu noc vlastně spíš bouření. Co to je, jsem měl pochopit až mnohem později.
Takže, když mi má drahá polovička pořád říkala: "Pojď, neboj se, ještě kousek", táhnouc mě při tom za ruku, mé bojácné já řeklo dost, zabejčil jsem se jako osel a neudělal už ani krok.
Ráno, za světla se konal druhý pokus a já jsem nevěřil vlastním uším ani očím.
Bylo to přesně tak, jak říkáme, klidný jako Tálínský rybník.
Úplně klidná hladina, jen sem tam malá vlnka a hlavně téměř ticho. Jen takové "pošumávání".

A vlastně jsem byl zklamán.

Naštěstí takových těch pravých mořských vln, ve kterých se tak nádherně skáče, jsme si ještě užili dost a dost.

A byli jsme nadosmrti kamarádi!


Je to u vás také tak?

25. dubna 2010 v 10:30 | Mirek |  Kde domov můj

Asi není potřeba komentář


Zlato a modř

25. dubna 2010 v 10:06 | Mirek |  Kde domov můj

U nás teprve v sobotu 24. dubna


Další zavřený

25. dubna 2010 v 9:38 | Mirek |  Kde domov můj

Ne politik.


Žabí rojení II

25. dubna 2010 v 9:20 | Mirek |  Kde domov můj

Tentokrát natvrdo.


Bohoušova lavička

24. dubna 2010 v 20:47 | Mirek |  Kde domov můj

Vybudoval ji pod svým domem svého času Bohoušek Šafářů.

Jak je všechno pomíjivé.