Pro Martínka

7. dubna 2009 v 13:12 | LUT |  Verše
Začneme hezky od shora,
tvoje vlasy jsou tvá pokora,
ty můj rotomilý hnědáku,
máš nás všechny holky na háku,
potom trochu níže z obličeje trčí,
tvé krásné zelené oči,
kdo ti do nich hvězdy dal,
ten mi teda můj dech vzal,
mají dokonalý tvar mandličky,
jako ke šroubku matičky,
dokonale posazené do obličeje,
mě z těch tvejch očí omeje,
tvůj dokonalý malý nos,
závidí ti ho i ten kos,
ani ne moc špičatý ani bambulatý,
přesně krásně udělaný,
tvoje krásně tvarované rty,
ty, které máš jenom ty,
připadá mi že jsou sladké jako cukr,
líbat je jako hrát pokr,
hazardní a odvážné,
políbit je moje přání závažné,
krk je most do světa hebké kůže,
kam jen ten nejodvážnější může,
tvá krásná silná ramena,
jsem jimi tolik znavena,
miluju tvoji hebkou hruď,
sám sebou hlavně buď,
miluju tvé velké dlaně,
jsou ale i něžné jako laně,
hřejou mě na tu ruku mou,
jen ty máš hrdost svou,
pupík je jako studánka v poušti,
do světa záhadných snů mě pouští,
to co je pod pupíkem je jako 2. svět,
k tomu už radši ne moc vět,
potom ti je pošeptám do ouška,
jak tě mám ráda, toho svýho kolouška,
a ta tvoje prdelka malá,
mi tenhle nápad dala,
miluju tě hlavně,
od hlavy až k patě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amelie Amelie | Web | 25. června 2011 v 14:27 | Reagovat

Nádhera.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama