Ožralí politikové

27. února 2009 v 17:20 | Mirek |  Vážně/nevážně
Když jsme kysi bydleli na velmi malé vesnici (cca 100 voličů), tak se tam jednou za rok, pod záštitou místních dobrovolných hasičů pohřbívala basa. Měl jsem předsevzetí, že když už mě chlapi přinutí pít tvrdý alkohol (rozumějme RUM), tak, že budu ty "panáky" aspoň zapíjet limonádou (sodovkou). Jak krutě jsem se mýlil a jaký jsem byl slaboch. Vždy jsem to kombinoval s pivem. Jak jsem pak vypadal si dokážete domyslet a představit.
Žena pak konstatovala, že už se mnou na žádnou vesnickou oslavu nepůjde, že se za mne nebude stydět, jak pak jdu "od příkopy k příkopě". Na svou obranu musím uvést, že místní komunikace byla velmi úzká.
Dnešní politikové to ale "šněrují" od svodidla ke svodidlu snad na osmiproudé magistrále!
Napřed schválí zkrácení doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti a vzápětí ji zase budou kvůli krizi prodlužovat! A k tomu ještě navíc ty jejich úhybné manévry. Kličkují jako zajíc v poli.
p.s. ...a jestli mi někdo dokáže vysvětlit rozdíl mezi krizí a recesí, tak buďte tak hodní a napište...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jitka Jitka | Web | 27. února 2009 v 20:02 | Reagovat

To prodloužení podpory je zatím návrh nějaké skupiny. Bohužel nevím, kdo to navrhuje to jsem přeslechla.

2 mirka mirka | E-mail | 28. února 2009 v 0:27 | Reagovat

I když o sobě nemohu prohlásit, že jsem v tomto směru odborník na slovo vzatý (tam bych, mimo jiné, zařadila např. prof. Klause, prof. Švejnara), přesto mi to nedá, abych se k danému tématu nevyjádřila.

Nejvýznamnější formou poruchy reprodukce je hospodářská krize z nadvýroby. Od jedné krize do druhé je hospodářský cyklus, a ten má několik fází. Používají se růné termíny, tak třeba: krize, deprese, oživení, konjunktura, přičemž základní fází cyklu je krize, která se už připravuje ve fázi konjunktury. Konjunkturou rozumíme souhrně řečeno rozmach, je převaha poptávky před nabídkou, stoupají ceny, zvyšuje se zaměstnanost, mzdy, nastává masová úvěrová politika, kdy velká část se uskutečňuje na úvěr. Pak to jednoho krásného dne dospěje do fáze, kdy nejsme dále schopni a ochotni zvyšovat náklady, máme malý zisk nebo žádný, začneme omezovat výrobu, propouštíme PS. Nastává pokles celkové poptávky nad nabídkou a začíná se rodit krize. Tam vázne odbyt, omezuje se výroba, pokud se zrovna nezastaví. Podnikatelé nezískávají zpět kapitál, který do výroby vložili v důsledku poklesu cen, dostávají se do potíží se splácením úvěrů, naopak ještě z bank vybírají vklady, nastávají problémy v bankách, které mnohdy krachují. A zase po nějakém čase, ne vždy stejném dochází k fází deprese. Před ní však kratší dobu probíhá recese. To je fáze, kdy už objem výroby dále neklesá, ale stagnuje, stejně tak, jako hladina cen ap. V další fázi oživení je ve firmách dalšího snížení nákladů, proto podnikatelé nakupují modernější technologie, PS má stále nízkou mzdu. Poptávka po nových strojích však přináší vzestup výroby u výrobců strojů a tím i poptávku po PS a v tomto důsledku i poptávku po spotřebních předmětech. Dochází k oživování, kdy vzniká převaha koupěschopné poptávky nad celospolečenskou nabídkou, k vzestupu cen. Tímto se dostává hospodářství do nové fáze konjunktury, kde ke konci této fáze se to opět začíná točit. Krize je vlastně rozpor mezi výrobou a spotřebou. Takže závěrem podle laika: Je to velice natvrdo řečeno, existuje tady mnoho dalších nuancí, ale jednotlivé kroky by byly  krize ... recese ... deprese.

3 Autor Autor | 28. února 2009 v 7:54 | Reagovat

Zajímalo by mě, jak to v době krystalického kapitalismu vnímali a chápali děti továrníků (dnes bychom možná řekli "zlatá mládež"), např pánové Marx a Engels. Byl bych rád, kdyby se k tomu vyjádřil nějaký politolog.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama