Naivní verše ze 70-tých let III

14. července 2008 v 11:59 | Mirek |  Verše

Verše z vojny IV

Když večer do postýlky lehám,
na Tebe vzpomínám,
s Tvým jménem,
na svých ústech usínám.

---
Jak smutno je v lese,
když bouře stromy láme,
tak těžko je u srdce,
když chlapec dívku klame.
---
Tím končím,
s Tebou se loučím,
na Tebe vzpomínám,
pusu Ti posílám.
---
Abych Ti psáti mohla,
budeš-li chtít,
adresu Tvoji,
chtěla bych mít.
---
Slovo věnuj každičké,
úsměv jen některé,
lásku jen jediné.
---
Když večer do dálky se dívám,
Tobě nejkrásnější pozdrav,
po hvězdičkách posílám.
---
Jak smutno je mi v srdci,
když odcházíš mi v dál,
já vzpomínám stále,
jak lásky ses bál.
---
Krásně je na světě,
když člověk je mlád,
když někoho miluje,
a někoho má rád.
---
Tak jako včelka čeká,
na svůj med,
tak také já čekám,
na Tvou odpověď.
---
Růže krásná,
vonný to květ,
máš-li mě rád,
odepiš hned.
---
Proč se člověk loučit musí,
se vším co kdy měl tak rád.
Proč v životě stačit musí,
jenom vzpomínat.
---
Když budeš jinou milovat,
a líbat její líc,
roztrhej můj obrázek,
a nevzpomínej víc.
---
Jistě nemáš ani zdání,
jak já Tebe ráda mám,
pošta nese Ti mé psaní,
piš, ať dlouho nečekám.
---
Když doma sedím,
vždy o tobě sním,
a vzpomínám, zda skutečně Tvé lásce,
věřit mám?
---
Jak často vzpomínám,
zda spolu sejdeme se,
zda Tvoje srdce věrné je mi,
či řekne: "Neznáme se"?
---
Ač daleký kraj nás dělí,
já na Tebe vzpomínám,
a počítám dny bez prodlení,
piš, ať dlouho nečekám.
---
Jak rád bych s tebou byl,
těžko je mi psát,
na rty bych Tě políbil,
a šeptal, jak rád Tě mám.
---
Když půjdeš spát,
nech si zdát,
že na světě máš někoho,
kdo Tě má rád.
---
Jen jedny oči znám,
jsou modré jako nebe,
jen jednu miluji,
a to ………. Tebe.
---
Až půjdeš večer spát,
a temné bude nebe,
pak vzpomeň na někoho,
kdo je tak daleko,
a přece blízko Tebe.
---
Tak jako lodička pluje,
po klidné hladině,
tak ať plynou Tvoje léta,
radostně a nevinně.
---
Chtěl bych vědět,
jaká je láska Tvá,
mám snad doufat,
že bude trvalá?
---
Proč na Tebe chlapče milý,
musím stále vzpomínat,
dělí nás dálka 1000 mílí,
máš mě stále ještě rád?
---
Když viděl jsem Tě poprvé,
a když viděl jsem Tvé rty se smát,
jak je mi teď,
když musím jen vzpomínat.
---
Je tichý večer,
vše se chystá spát,
jen jedno srdce a dvě oči,
Ti budou pár řádek psát.
---
Já mladý student,
jak se učit mám,
když já místo učení,
Tebe v hlavě mám.
---
Láska je jako vidina,
která srdce zmámí,
když přijde její hrdina,
těžko se jí brání.
---
Mé srdce Tvého přátelství,
nemírně si žádá,
i kdybys mě odmítl,
přece budu Tě mít ráda.
---
Je to dopis z dálky,
poznáš podle známky,
máš-li jich víc,
nepoznáš nic.
---
Miluj, miluj každého,
jen studenta žádného.
Student ten je jako pták,
pomiluje, nechá tak.
---
Přijmi tyto řádky moje,
které píše ruka má,
na důkaz, že srdce moje,
stále na Tě vzpomíná.
---
Ať Ti slouží, prospívá,
láhev rumu a piva.
Žij si klidně do sta let,
varuj se však sítím žen.
Nenechej se polapit,
bude se Ti dobře žít.
Růže, štěstí ať Ti kvete,
vše nejlepší na to světě.
Hodně vína, dlouhé žití,
slunce láska ať Ti svítí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miriam Miriam | E-mail | 15. července 2008 v 15:22 | Reagovat

Modré stíny, rudá rtěnka, tuzexová podprsenka, v osmých třídách ZDŠ lepší děvče nenajdeš!!!

2 Amelie Amelie | Web | 25. června 2011 v 15:15 | Reagovat

Moc hezké.

3 MirekČ MirekČ | Web | 25. června 2011 v 18:34 | Reagovat

Všimněte si, prosím, stejně jako já teď, že se oslovení kdysi psala s velkými počátečními písmeny. Dneska se už na to jaksi nehraje. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama