Inspirace

11. září 2017 v 17:06 | Mirek |  Hotovky

Pomalu nám končí léto.

Tak ještě honem uvařit něco z dobrůtek.
1 - Kung pao
2 - Segedýnský guláš
3 - Bratislavské plecko
4 - Rizoto a Parmegiano Reggiano
5 - Lovecký guláš
6 - Fazolky na smetaně, pečený bůček
7 - Rizoto s parmezánem
***
***
 

100% džusy

11. září 2017 v 16:38 | Mirek |  Nápoje

Stoprocentní džusy mají

většinou nízký obsah cukru.
Myšleno ve 100 g, t.j. v jednom deci. To je proto, že jsou bez přidaného cukru. Nesmíme vypít najednou litr (někdy jsou tak chutné, že se máme co držet, že?). Není to ale čistá, čerstvá šťáva ze zralého ovoce, ale jsou dělané z koncentrátu. Koncentrát je zahuštěná šťáva (je jí pak menší objem a snáze se přepravuje), která se pak ředí vodou.

Hrobař ANO

11. září 2017 v 7:37 | Mirek |  Glosy
Před volbama všechny strany napříč politickým spektrem deklarují a slibují, že je potřeba zvyšovat mzdy, a že s tím souhlasí, a že to udělají. Sliby chyby.
Ne, že bych to někomu nepřál, ale k učitelům (kteří to mimochoderm opravdu potřebují) se už přidali hasiči a zdravotníci, za chvíli to budou úředníci, havíři a řidiči autobusů, atd.
Některým skupinám se přidává už poněkolikáté.
Raketově rostou ceny zboží a za tím pokulhává růst mezd. Spirála se točí.
Vláda dnes schvaluje státní rozpočet se schodkem 50 ml. Ministr financí Ivan Pilný prohlašuje, že na mzdy nedá chybějících 8 mld.
Nestřílí tak náhodou do vlastních řad? Strana si jeho jmenováním tak trochu podřezává větev na které sedí.
 


Ceny zboží

10. září 2017 v 11:30 | Mirek |  Poživatiny

Taková moje malá, soukromá statistika.

Září 2017
Třeba se nám to bude někdy hodit pro srovnání.

Rizoto

10. září 2017 v 9:21 | Mirek |  Hotovky

Rizoto je hodně oblíbené jídlo.

Nevím, kdo ho vymyslel, ale povedlo se mu to.
Je celkem jednoduché na přípravu, aspoň tak, jak ho děláme my. Z vepřové konzervy.
Na přípravu rýže máme patent. Není to z naší hlavy, ale chytl jsem to někde na netu. Dáváme tam česnek, buýjón a na závěr citron. Jinak klasika, na hrnek řádně propláchnuté rýže dva hrny vařící vody. Česneku tak dva stroužky, rozmáčknuté a nasekané, který na oleji jen krátce zpěníme, aby nezhořkl. Vaříme na mírném ohni tak 20 minut. Pak tam vymačkáme půlku citronu a zamícháme, necháme pod pokličkou "dojít".

Coffee

8. září 2017 v 9:55 | Mirek |  Pochutiny

V tekuté podobě.

Nevěřil bych, jak rychle se dá vypít litr likéru.
***
***

Kmotr

8. září 2017 v 9:48 | Mirek |  Maso-uzeniny

Alias čabajky.

Fermentované masné výrobky ve tvaru klobásy.
Silně podobné pravým Maďarským čabajkám, ale samozřejmě není to ono. Ale zase výrobci všechna čest, jsou dobré a chutnají mi.
Čabajky se nedají jíst denně, já si je dám tak jednou za dva, tři roky.
Carda klobása stojí 189 Kč/kg
Dunajská klobása 189 Kč/kg
Kupujeme uzeniny nejraději v prodejně MASO V+W , s.r.o., firma je z Krnova a má dobré výrobky.

Okurková sezona

7. září 2017 v 8:16 | Mirek |  Glosy

Zase řeší hovadinu!

Řekl to kdysi myslím Václav Klaus, že blbou náladu dělají novináři.
Naprosto s ním souhlasím! Podívejte se např. na televizní noviny nejen na Nově. Vždyť je to federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje.
Říkám odpovědně, že novináři jsou verbeš. Je jich strašně moc a nemají co dělat, mají dlouhou chvíli a nudí se, tak píší kraviny. Zajímají je jen senzace, drby a "stříkající krev". Poslal bych je do fabrik, ať dělají něco pořádného.
Dnes zas řeší, že Lidl odmazal křesťanské kříže z letáku a nyní je údajně terčem odpůrců i vtipálků. Tak ať tam dají třeba půlměsíc, hvězdu, nebo vycházející slunce. Mi je to úplně jedno, stejně letáky nečtu a číst nebudu.
Tak ať toho kreativce ukřižují, to je druhý takový odpad společnosti, který nepotřebujeme a klidně se bez reklam obejdeme. Vždyť ti debilové už řeší v televizi jestli má nebo nemá žena orgasmus nebo jestli je přerušovaná soulož dostatečnou ochranou (já jsem jedináčkem proto, že taťka udělal tabulku na sledování plodných a neplodných dnů).
Teď to řeší i rozhlas například radio Inpulz. Volají tam posluchači a já se z některých těch názorů po**ru. To je stejné, jako když v televizi zastavují ti pseudoredaktoři na ulici lidi a ptají se jich na názory. Baví mě, jak jim odpovídají zjevně trosky společnosti a oni tu jejich kravinu považují za bernou minci.
Nu což, máme přece demokracii, tak co si stěžuji.

Samsung DeX Station

5. září 2017 v 15:57 | Mirek |  Počítače a vše kolem
To jsem se zase jednou zamotal.
Ne do problémů, ale jen tak z dlouhé chvíle. Asi se nudím a nemám co dělat.
Připojil jsem mobil přes dokovací stanici k monitoru, klávesnici a myši. Momentálně se potýkám s klávesnicí. Napřed jsem ji měl úplně anglickou, teď jsem ji nějak zlomil, ale mám pořád ypsilon místo z a naopak.
Takže vás prosím o strpení a ty překlepy vám snad nebudou až tak vadit. Smysl pochopíte z kontextu.

Císař pán - uzenář

4. září 2017 v 9:44 | Mirek |  Maso-uzeniny

Kdo by to byl řekl

na co všechno kreativci nepříjdou.
A nalákají, dostanou nás na takovou blbost. Císař neboli Caesar, King je někdo vyjímečný, vysoce postavený, uznávaný a respektovaný. A takové mají být i párečky. Proč to nejsou zrovna párky, ale jejich zdrobnělina? Možná proto, aby nastala rovnováha mezi velikánem a trpaslíkem.
Jestli byly tak vyjímečné a vynikající? Vůbec ne. Mají totiž vysoký obsah čistého masa a to je paradoxně kontraproduktivní, jsou tuhé, pevné. Jemný párek má být jemný, má pěkně prasknout, a lehce se rozžvýkat. Výrobky - potraviny bez tuku jsou možná zdravé, ale nejsou chutné. Tuk totiž působí jako zvýrazňovač chuti.
Kilogramovou cenu si můžete vypočítat, já jsem to udělal za vás.

Nejde to přečíst

3. září 2017 v 10:05 | Mirek

Ani s lupou,

ani nijak.
Zkoušel jsem to naskenovat ve velkém rozlišení a pak programově zvětšit. Nastavoval jsem to jako fotografii, negativní film, pozitivní barevný film, časopis, ilustrace, magazín, atd., a nic. Newspaper, Text/Line Art....
Povinnost informovat zákazníka je dána zákonem. Je to splnění povinnosti aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Mají na to dokonalou techniku, že by mohli tisknout bankovky.
Svého času jsme měli malobchodní prodejnu s pultovým prodejem. Dostali jsme pokutu za to, že zákazník nevidí na cenovky, které byly za zády prodavačky na regálech pod pečivem. Nepomohla argumentace, že přece od toho je tam prodavačka, aby podala kupujícím jakoukoliv informaci. Dnes máte v super, hyper, giga , rmarketech cenovku před nosem a stejně na ni nevidíte.
Také nám zakázeli prodávat v malém vesnickém koloniálu drobné věci z drogerie, že prý ten pach prášků ovlivňuje chléb, pečivo, koláče. Dnes jedete s pečivem ve vozíku kolem sekce drogérie - kosmetika a je tam smrad jako hrom.
Na každého je holt jiný metr.
***
***

Držet jazyk za zuby

1. září 2017 v 8:34 | Mirek
Líbí se mi ta neverbální komunikace, kdy naznačujeme před ústy, že je zamykáme.
Jiná otázka pak je, jestli ten zámek někdo neotevře násilím - neurazí kladívkem, nepřecvikne kleštěmi, nebo rozbrousí visací zámek?
Existuje přísloví: Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Většinou slíbíme, že nikomu neřekneme to, co je jakýmsi tajemstvím.
Také po nás někdo chce: "Prosím tě, nikomu to neříkej!" Důvody můžou být různé.
Systém tiché pošty většinou nefunguje, protože to někdo nevydrží a ten řetězec přetrhne. V horším případě je pak na konci úplně jiná informace, a to už jsou drby.
Můžeme také zapomenout, že jsme dali slib mlčenlivosti a z návalu radosti podělit se také o tu radostnou zprávu, to ze sebe vybalíme.
Pak je skupina tzv. "státních tajemství", kdy jsme se smluvně zavázali, že se o nám známých skutečnostech nebudeme šířit. Možná jste už viděli razítko PŘÍSNĚ TAJNÉ!
Jsme asi schopni akceptovat, že jsou informace, které nejsou určeny pro všechny uši.
Mlčet se musí umět. Chce to velkou míru disciplíny. Je lépe napřed myslet a až potom mluvit. Dobře si rozmyslet co chceme říct, říct si to napřed v duchu, nanečisto a teprve pak otevřít ústa a napnout hlasivky.

Obyčejný kelímek nestačí

31. srpna 2017 v 10:25 | Mirek |  Maso-uzeniny
Důkaz, že kupujeme očima.
Barva a tvar, to jsou základní atribudy, které vnímáme zrakem.
Vůně a chuť totiž vetšinou (pokud se jedná o balenou potravinu) nejsou znát. Tyto vlastnosti uvnitř obalu jen tušíme a odhadujeme. U většiny běžných poživatin denní spotřeby je nám to jasné od dětství. Jak chutná mléko a chléb víme všichni.
U takové paštiky ju mi to jasné také, pokud se to týká Májky. Pamatuji si na název Sertesmajkrem. Na prázdné plechovce jsme s kamarádem vyškrabali druhé S.
Mnohé nám napoví složení výrobku. Já se třeba hodně zajímám o obsah cukru a tuku. Pro někoho jiného můžou být důležité bílkoviny. Otázkou je, jak reagovat na procenta sádla a vepřových kůží?

Bilbórdy

30. srpna 2017 v 17:55 | Mirek |  Glosy

Ty obří,

mají zmizet ze silnic!
A vyčůraní Češi se brání a zase našli kličku - údajně. Proboha, jen ať nemusíme, jednou uposlechnou a řídit se nějakým zákonem, nebo vyhláškou. Česká státní vlajka prý není reklama. Tak co to je.
Že ty velké reklamní plochy ubírají řidičům na pozornosti je fakt. Zvlášť pokud tam má nějaká strana předvolební leták - agitaci s polooblečenou (nebo polonahou) slečnou.
Jsme národ kreativců, to se koneckonců projevilo na olympijských hrách v Tokiu, odkud jsme si dovezli zlatou medaili v hokejovém turnaji.
Jedné reklamy se to asi nebude týkat, je hluboko v poli u dálnice z Olomouce do Brna a je na ní ten známý orel s doširoka roztaženými křídly.

|30.8.2017|

30. srpna 2017 v 17:31 | Mirek |  Nápoje

Řecký týden v LIDLU

Něco se tam děje. Parkoviště pro postižené je oplocené, vchod je jinde - z boku a vedle něj vyhražená místa pro parkování. Jinak kolem oplocení, něco se tam staví. I uvnitř je jedna stěna nová ze sádrokartonu, na místě kde bylo pečivo.
V Ostravě-Svinově údajně zbourali celou budovu a postavili úplně nový, obrovský Lídl. Velká sláva při otvírání, dávali zdarma zmrzlinu a lidé se zase málem poprali.
My jsme dnes šli účelově pro velké balení - kyblík jopgurtu.
Měli tam ***7*** hvězdičkovou metaxu za dobrou cenu.
My jsme koupili ještě 100% šťávy. Jsou výborné chuti a bez přidaného cukru. Viz etiketa:
***
***
Jen mě napadlo jestli v Německu ji mají ještě lepší?
Ještě jedna podobného ražení.
***
***

Šetřte naše lesy 2

30. srpna 2017 v 8:28 | Mirek |  Poděkování, i ne

Inzulínové pero.

Podívejte se na to množství papíru.
Nešlo by to nějak jinak? Třeba v 21. století pomocí IT?

Máslo

29. srpna 2017 v 8:32 | Mirek |  Glosy

Kdybychom Pomazánkové máslo včas přejmenovali na Máslo Václava Havla, měli bychom od Bruselu pokoj.

Koláč s jablky

28. srpna 2017 v 9:18 | Mirek |  Hotovky

V naší domácnosti to občas zavoní.

Line se všude vůně jemného, mírně sladkého pečiva - buchty.
Já nejsem buchtový, takže mě to obzvlášť nebere, ale ta vůně je až omamná. Tak neodolám a zhřeším.
Naposledy to byl nějaký koláč s jablky, podle již nežijící tchýničky.
Hlavní složkou jsou ty strouhaná jablka (i se slupkou), pak je tam hodně ořechů a rozinky. Jen tak na barvu trochu kakaa. Jinak je tam samozřejmě mouka, dále vejce a máslo (žádná voda, ani mléko). Jablka by měla být taková, ze kterých vyteče hodně šťávy, jinak bude buchta suchá.

Z nouze ctnost

28. srpna 2017 v 9:03 | Mirek |  Hotovky

Uchrtil jsem se .

V Lídlu měli týden XXXl. Jelikož jsem vysazený na uzeniny, tak jsme kopili obří štanglu loveckého salámu. Jelikoš zrovna tento manželka moc nemusí, tak , abych se s ním neudusil, tak jsme udělali špalíčky a dali do mražáku, že si je budu postupně vytahovat a jíst. Nedávno jsme odmražovali mrazák a ejle, lovečák!
Dostal jsem nápad. Oloupal jsem ho a nakrájel na tenké špalíčky. Původně z něj měl být bramborový guláš, ale to by toho byl ještě větší kopec. Tak říkám, použij tensalám, jako by to byla hovězí kliška a udělej klasický guláš.
Jak řekli, tak udělali, jen sme oproti obvyklé zvyklosti použili koření na guláš a grilovanou mletou papriku.
Výsledek vidíte na fotce. Pokud vám vytane na mysl, na jazyk a do nosu vůně a chuť tohoto vyjímečného salámu, tak přesně takový je i guláš.

Papír snese všechno 2

27. srpna 2017 v 12:14 | Mirek |  Politika

Komentář k dědovi tik tak.

Mirek napsal ZDE:
· V armádě jsem byl dva roky. Moc jsme asi stát nestáli, protože jsme měli kovové palandy, nafukovací madračky a spacáky. Pro každého jedna plechová půlskříňka a noční stolek. Celé dva roky jedny maskáče, jedny kanady, bundokošile a mantl. Myli jsme se v kovových žlabech studenou vodou. Topili jsme v kamnech uhlím, zatopilo se až po odpoledním rozkazu a při večerce musely být kamna čisté (vynášeli jsme po schodech ještě žhavý, kouřící popel.
Jedinou technikou v autoparku byly "vejtřasky", "třince" - T805, a osvoboditelské tanky z druhé světové války.
Na měsíčním cvičení v Boleticích nebo na Libavě jsme ve stanech topili buď v "piliňácích", nebo nakradeným uhlím, nebo dřívím z lesa. Na záchod jsme chodili nad vykopanou jámu, kde byly dvě tyčky, jedné jsme se drželi a druhou odháněli vlky.
Dnešní armáda je profesionalizovaná, takže to nejde srovnávat.
· Prostitutky musely mít v občance razítko a napsané, že pracují jako uklízečky, protože jinak to byl trestný čin příživnictví.
S kolegou jsme mohli mít výklopně desky stolů, ráno bychom je vyklopili s rozloženými přilepenými lejstry a na konci šichty zase sklopili, protože jsme celých osm hodin na nic nešáhli. Na oddělení nás bylo sedm, ale práci by zvládli tři nebo čtyři. Šéf nedělal nic, to byla jen administrativně-politická figurka.
· Byl jsem na exkurzi ve vodním díle Orlická přehrada. Prošli jsme ji snad celou až k základové desce. Přál bych všem škarohlídům, aby si ji mohli také prohlédnout, možná by získali jiný pohled na práci "socialistických" projektantů, inženýrů a stavařů.
Jezdil jsem často na výstavbu Dětmarovické elektrárny, která byla svým výkonem v té době také unikátem.
Nebo se zajeďte podívat na vodní přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně. Jezdí se tam kochat autobusy zvědavců, turisté na kolech i pěší.
· Samostatnou kapitolou a vrcholem ignorace jsou posměšky na paneláky. Jako školák jsem bydlel s rodiči u matčiných rodičů v domě, na který za války spadla bomba a polovina ho vyhořela. V obýváku jsme měli kamna "klubky" na koks a v kuchyni Petry na brikety (děda byl havíř). Řezali jsme a štípali dřevo na zátop a uhlí se nosilo v uhlácích do schodů. Když jsme se chtěli okoupat, tak jednou týdně ve studené prádelně a voda se musela nahřát v koupelnovém válci. Prádlo se vyvařovalo v kotli.
Když dostal otec přidělen státní byt v paneláku, tak jsme měli parkety, teplou a studenou vodu, ústřední topení, výtah. Chodil jsem do krásné nové školy.
Paneláky se teď zuřivě zateplují, lidé si v nich modernizují byty.
Všem odpůrcům tohoto způsobu bydlení vřele doporučuji prohlédnout si stránky jednoho mladého kluka Mariána Liptáka http://panelaky.info/
· Existovaly takzvané akce Z, čili zadarmo, dnes by se řeklo občané sobě. Tak jsme si například postavili v obci kultůrák. Na brigády o sobotách nebo nedělích nechodili zdaleka všichni. Dříve byl šestidenní pracovní týden, pak byla jedna volná sobota v měsíci, pak dvě a nakonec všechny. Odpracované hodiny se evidovaly, existoval totiž systém socialistických závazků.
· Jako mladí lidé jsme se s budoucí manželskou starali o aktivity mládeže ve volném čase, říkalo se tomu pionýrský vedoucí. Kdyby náhodou chtěl nějaký rozumbrada diskutovat o škodlivosti jisker a pionýrů, tak vřele doporučuji, ať si vytáhne staré fotky spolužáků z padesátých let na konci školního roku a tam uvidí, kdo všechno tam na krku hrdě nese červený pionýrský šátek. Tatáž osoba má možná doma i fotku se svíčkou z Prvního svatého přijímání. Taková byla prostě doba.
· Na dopravu do školy a zpět jsem měl tzv. měsíční síťovku, na celou síť MHD ve městě, kterou jsem ale mohl používat kdykoliv a kamkoliv. Byla za směšný peníz a byla vázána jen na potvrzení o studiu.
· Pokud se týká zemědělství a výroby potravin, tak se přijeďte podívat k nám do pohraničí. Místní mlékárnu zbourali a na jejím místě stojí Kaufland. Místo zracích sklepů na vyhlášené sýry cihla je minipivovar. Na polích už neroste len. Firma Moravolen Šumperk asi neexistuje, provozovny jsou zavřené, a co dělají tkadleny nevím. Po bělidle možná zůstaly někde jen nějaké chemikálie. Nejezdí sem ani brigády gymnazistů sbírat brambory, protože není co. Místo toho jsou všude jen louky, které buď leží ladem, nebo je dvakrát za rok posekají a trávu zaorají. Dostávají totiž na tento postup dotace z EU. V lepším případě je všude žluto od řepky.
Čtrnáct drobných, ručních, živnostenských pekáren, které nadšenci po sametové revoluci obnovili, zaniklo, protože tady máme na pětníku, kolem náměstí pět supermarketů a pečivo do nich dodávají spřátelené řetězce Penam a Delta pekárny.
· My jsme si z novomanželské půjčky pořídili ložnici, rohovou lavici do kuchyně, koberce, záclony, závěsy, … a z účelové půjčky Škodu 120 l. Nebýt výhodných dlouhodobých půjček, tak by valná část našeho města nebyla zastavěna rodinnými domky typu OKAL. Bezúročné půjčky a mnohdy i nenávratné poskytovali zaměstnavatelé.
· ROH mělo své rekreační zařízení u přehrad i na horách a byly i poukazy na letecké zájezdy do Bulharska k moři.
· K tomu jen dodám, že v Americkém parlamentu tleskali Havlovi proto, že si už představovali, jak se jim naplní jejich kapsy. Marx a Engels se v hrobech vrtí, a říkají: "My jsme vám to říkali!"
· Jen poznámka pro mladé o revoluci. Společenské vlastnictví výrobních prostředků se změnilo na soukromé, zrušilo se centrální plánování, které nahradila neviditelná ruka trhu. Proto je teď celosvětový nedostatek mléčného tuku a cena másla roste.
· My už se Mirku žádné změny nedožijeme, i kdybychom žili sto let, protože národ je nejednotný. Možná polovině současný systém z různých důvodů vyhovuje.

Další články


Kam dál